Скачать или смотреть Poslední jízda - Jarda Novotný

21. prosince 1951 se v rodině Novotných narodil malý Jaroslav. Tehdy ještě nikdo nevěnoval pozornost tomu, že do jeho kolébky pohodily tři sudičky hasičskou proudnici. Dnes již víme, co toto gesto pro Jardu znamenalo…ale projděme časem postupně…
Poté, co tehdy malý Jaroušek absolvoval základní a jako už větší Jarda střední školu, nastoupil v roce 1971 ke studiu na Vysoké škole báňské Technické univerzitě Ostrava. A to se začal naplňovat „osud“ mu vložený sudičkami do kolébky, neboť si ke studiu vybral obor Požární ochrana. Po úspěšném absolutoriu VŠB byl promován inženýrem a nastoupil v roce 1976 do svého vysněného zaměstnání, k tehdejšímu Závodnímu požárnímu útvaru státního podniku Tatra Kopřivnice. Zde působil jako požární specialista a preventista, až se v roce 1987 stal velitelem směny. Za dobu působení u tatrováckých hasičů absolvoval nespočet zásahů, ať už v roli hasiče, strojníka, či jako velitel, kdy zodpovídal za své muže s proudnicemi, jejichž život byl doslova v jeho rukou.
Po dvou velkých požárech v Tatře v letech 1989 a 1991 jej přemluvil tehdejší okresní požární rada novojičínských profesionálních hasičů a Jarda přestoupil do řad okresních hasičů. Díky zkušenostem nastoupil do pozice velitele směny a zodpovídal při zásazích nejen za životy svých mužů, ale také dobrovolných hasičů, jejich práce si vždy velmi vážil – věděl totiž, že bez jejich pomoci se neobejde. Za dobu působení u profesionálních podnikových, okresních a později moravskoslezských hasičů, absolvoval Jarda na 12 000 zásahů, ať už u požárů, dopravních nehod, technických zásahů či jiných pomocí občanům. Vždy razil heslo, že hasiči jsou tu pro lidi. Z velkého počtu zásahů, jichž se Jarda účastnil, vyberme namátkou například požár kabelových kanálů na slévárně v Tatře v Kopřivnici, požár po výbuchu bytového domu ve Frenštátě pod Radhoštěm, či nespočet dopravních nehod na smutně proslulé silnici „smrti“ vedoucí z Bělotína okolo Nového Jičína směrem na Frýdek-Místek.
Během své profesní kariéry vychoval řadu schopných hasičů, strojníků či velitelů, někteří z nich stále slouží u hasičů na různých pozicích. Výchova hasičů je pro velitele naprosto nezbytná, neboť se musí spolehnout na své lidi u zásahů. S řadou z nich si vybudoval symbiózu, kdy stačil pohled, a všichni věděli, co mají dělat. Jen hasičinou však člověk živ není. Po práci je potřeba také odpočívat, bavit se. No a řadu oslav spolu absolvovali i Jarda a jeho muži. Prožili spolu mnohé dobré…
Koncem roku 2016 se jeho profesní kariéra u profesionálních hasičů završila, neboť dosáhl věku 65 let. Avšak jeho kariéra hasiče nekončí. I nadále bude pomáhat lidem v řadách dobrovolných hasičů v Kopřivnici, jejichž členem je dlouhá léta.