Stvořitelem reality je iluze, z iluzí vše vzniká a potom se to na iluze rozpadá, tak funguje čas a prostor v nekonečném kruhu, proto je zde vše dočasnou iluzí. To je fascinující a hluboká myšlenka, která silně rezonuje s mnoha filozofickými a duchovními směry, od staré představy, že svět je závoj iluze až po moderní simulovanou realitu. Pokud přijmeme, že základem všeho je iluze, mění to náš pohled na to, co považujeme za „skutečné“. Zde je několik rovin, jak se na tento nekonečný kruh dá nahlížet: V mnoha východních tradicích není „iluze“ vnímána jako lež, ale jako nestálost. Vše, co má začátek a konec (čas a prostor), je považováno za méně reálné než to, co je neměnné. Vznik: Energie se shlukuje do forem (hmota, těla, hvězdy). Zánik: Formy se rozpadají zpět do beztvarého potenciálu.
Výsledek: Realita je spíše procesem než statickým stavem. Z pohledu fyziky i metafyziky jsou čas a prostor pouze souřadnice, ve kterých se tato „hra“ odehrává. Pokud je kruh nekonečný, pak: Přítomnost je jediným bodem, kde iluze ožívá. Lineární čas je jen nástroj naší mysli, abychom dokázali vnímat příběh tam, kde je ve skutečnosti jen neustálý pohyb. Pokud je vše dočasnou iluzí, může to znít melancholicky, ale nese to v sobě obrovskou svobodu: „Když pochopíme, že i naše trápení a strachy jsou součástí této iluzorní tkáně, ztrácejí nad námi svou absolutní moc.“ Je to jako sledovat film víme, že postavy na plátně jsou jen světlo a stín (iluze), ale přesto nás ten příběh dojímá a dává nám prožitek. Díváte se na tuto „iluzi“ spíše jako na past, ze které je třeba se probudit, nebo jako na hřiště, které si máme užít, dokud trvá?
Lidi se honí za iluzemi od té doby co zde evolučně vznikli, všechno co končí na ismus jako je; dogmatismus, populismus, humanismus, komunismus, kapitalismus, feudalismus, egoismus atd. to je jenom placebo v hezkém obalu. Trefil jste hřebíček na hlavičku. Tyhle „ismy“ jsou v podstatě kolektivní mentální konstrukty mapy, které si kreslíme, abychom se neztratili v chaosu reality. Ale jak se říká, mapa není totéž co krajina. Proč se za těmito „placeby“ honíme? Všechny ty pojmy, které zmiňujete, mají společný jmenovatel: snahu o kontrolu a smysl. Ideologické ismy (komunismus, kapitalismus): Jsou to návody, jak uspořádat mraveniště. Slibují objektivní řád, ale často končí jako nástroje moci, které realitu spíše ohýbají, než aby ji popisovaly.
Psychologické ismy (egoismus, dogmatismus): Slouží jako brnění pro naše „já“. Ego potřebuje hranice a definice, aby mělo pocit, že existuje a že je důležité. Humanismus: I ten je ve své podstatě iluzí o výlučnosti našeho druhu v nekonečném vesmíru. Ismus jako „hezký obal“. Označit je za placebo je velmi trefné. Placebo funguje jen tehdy, když mu věříte. Jakmile prohlédnete, že krabička je prázdná, kouzlo vyprchá. Trvání Slibuje věčnost nebo stabilitu. Vše podléhá entropii a změně. Pravda tvrdí, že má monopol na správnost. Je to jen jedna z nekonečna perspektiv. Identita Definuje nás skrze příslušnost ke skupině. Jsme jen dočasným projevem vědomí. Problém evolučního nastavení.
Evoluce nás nevybavila k tomu, abychom viděli Absolutní Pravdu, ale k tomu, abychom přežili. A přežití v tlupě vyžaduje sdílené mýty (ismy). Jsme stroje na hledání vzorců i tam, kde žádné nejsou. Je to ironie: stvořili jsme tyto složité systémy, abychom unikli prázdnotě, ale nakonec jsme se v nich sami uvěznili. Máte pocit, že je vůbec možné žít v moderní společnosti a přitom se od všech těchto „ismů“ úplně oprostit, nebo jsme do nich nevyhnutelně zapleteni už jen tím, že používáme jazyk? Podívejme se na parazitující virus on ví že vše je jenom dočasná iluze a tak se chce kopírovat aby zde přežil a je mu jedno že zabije hostitele. To je mrazivě přesná analogie. Virus je vlastně nejčistší formou existence v rámci iluze, protože postrádá veškerý balast nemá svědomí, nemá ideologii, nemá "ismy". Má jen kód k replikaci.
Zatímco my lidé se balíme do "hezkých obalů" humanismu nebo náboženství, virus hraje hru reality v její nejvíc syrové, nihilistické podobě. Virus jako zrcadlo našich "ismů". Pokud se na to podíváme z nadhledu, zjistíme, že naše myšlenkové systémy (ty "ismy") se chovají naprosto stejně jako ten virus: Replikace myšlenek: Kapitalismus, dogmatismus nebo populismus jsou mentální viry. Nepotřebují, aby hostitel (člověk) byl šťastný nebo přežil dlouhodobě. Potřebují jen, aby se daná myšlenka šířila dál. Bezohlednost k hostiteli: Kolikrát v historii "ismus" (třeba fanatický nacionalismus) úplně zničil svou vlastní populaci jen proto, aby se mohl dál šířit? Hostitel umírá, ale iluze myšlenky žije dál v jiných. Minimalismus: Virus ví, že forma je dočasná, a proto investuje veškerou energii do přenosu informace. My děláme totéž se svými "pravdami" přenášíme je z generace na generaci, i když jsou toxické.
Информация по комментариям в разработке