SOJKA OBECNÁ (Garrulus glandarius) - KRMENÍ MLÁĎAT NA HNÍZDĚ

Jednoho květnového večera mi zavolala manželčina mamka (čti tchýně), že objevila hnízdo sojky u nich v městském parku, hned vedle cyklostezky, kde se byla projet na kole. Asi už mě trochu zná, ale přesto byla mírně překvapená, když jsme jí po několika dnech volali, že přijedeme hnízdo omrknout, mláďata případně okroužkovat a při té příležitosti, že bych se pokusil natočit i pár snímků z dění na hnízdě.
V inkriminovaný den 3.5. jsem podle popisu místa hnízdo rychle objevil. Bylo umístěno cca 2 m vysoko v hustším hlohu ve svahu asi tři metry nad celkem frekventovanou cyklostezkou. Sojky tou dobou krmily čtyři asi 10 denní mláďata (původně bylo v hnízdě 6 vajec). Samice se zdržovala buď přímo na hnízdě, nebo v jeho blízkosti. Samec obstarával potravu a přilétal s ní ve voleti. Po příletu samce do blízkosti hnízda se samice sedící na hnízdě vždy hlasově několikrát ozvala. Samec přistál na hnízdním stromě a vždy doskákal ke hnízdu, kde část potravy předal samici, tak aby mohli oba rodiče po malých částech krmit svá mláďata. Po nakrmení mláďat dospělí ptáci ještě nějakou dobu počkali, zda mláďata vyvrhnou sáčky s trusem, který případně na místě spolkli. Strávil jsem u sojčího hnízda od brzkého rána celé dopoledne, aniž bych viděl, že by krmili masitou stravou. Zřejmě to bylo tím, že mláďata byla ještě malá. Z projíždějících kol, skůtrů, běžců nebo lidí, kteří venčili svoje čtyřnohé mazlíčky, si mnoho nedělali. Maximálně se samice sedící na hnízdě čas od času přikrčila. Samec několikrát krmil mláďata i během „běžného“ provozu na cyklostezce.
Sojka obecná je všežravý krkavcovitý pěvec, který se přiživuje tím, že vybírá hnízda s vajíčky nebo menšími mláďaty ostatních ptáků (především ostatních pěvců). Dokáže ulovit i čerstvě vylétlá mláďata z hnízd, která ještě nejsou tak obratná, aby mohla uletět (osobně jsem pozoroval lov mladých rehků zahradních, nebo mláděte pěnkavy). Sojky jsou velmi přizpůsobivé a za několik posledních desetiletí se naučily žít a sbírat potravu i v lidských sídlech, která jim poskytují dostatečný zdroj potravy. Z původně lesního druhu ptáka se sojka postupně stává stále více synantropní (žijící v lidských sídlech) podobně jako straka obecná. Podle dlouhodobého sčítání ptáků v ČR (data z jednotného programu sčítání ptáků) sojka od roku 1982 mírně přibyla a její početnost populace byla v letech 2014-2017 odhadnuta na 180-360 tis. párů.
Ne nadarmo se sojce říká práskačka - to proto, že pokud zpozoruje v lese nějaký podezřelý pohyb, ihned se začne ozývat svým hrubým hlasitým křikem a tím varuje i ostatní živočichy před možným nebezpečím. Hlasu rozumí nejen ptáci ale i veverky. Umí také napodobovat jiné hlasy ptáků např. káně nebo poštolku. A pokud si chcete sojku prohlédnout zblízka, najděte si teď na podzim na okraji lesa dubovou alej s úrodou žaludů. Po těch jdou sojky v tento čas jako divé. Sbírají žaludy vždy po několika najednou a odlétají s nimi ve voleti do nachystaných spižíren v zemi, kam si je ukládají do zásoby na zimu. Žaludy pak všechny nespotřebují a tak Krakonošova bonzačka sází zdarma po lese mladé doubky.
Za zprostředkování informace o hnízdění sojek ještě jednou moc děkuji mojí milé tchýni Janě 🙂.

#wildlife #birds #nature