...Informoval účastníky, že Hitler schválil fyzickou likvidaci evropských Židů a určil SS - konkrétně Hlavní úřad říšské bezpečnosti pod Heydrichovým vedením - ke koordinaci politiky „konečného řešení“. Schöngarth ani žádný jiný nacistický činitel přítomný na schůzce neměl proti „konečnému řešení“, které Heydrich oznámil, námitky. Místo toho diskutovali o realizaci politického rozhodnutí, které již bylo učiněno na nejvyšších místech nacistického aparátu.
V červnu 1942 bylo proti Schöngarthovi vzneseno obvinění ze zpronevěry, korupce, rabování a krádeže uměleckých děl. Himmler se však rozhodl odložit jakékoli disciplinární opatření, aby se vyhnul šíření fám o korupci v SS. V červenci 1943 byl Schöngarth převelen ke 4. policejní divizi SS v Řecku, kde sloužil do začátku července 1944 a vedl protipartyzánské operace.
Od července 1944 až do konce války působil jako vyšší velitel SiPo a SD v nizozemském Haagu pod vedením Hannse Albina Rautera.
V listopadu 1944 posádka spojeneckého bombardéru seskočila z letounu poblíž Enschede v Nizozemsku. Jeden z členů posádky, šestadvacetiletý podporučík Americo S. Galle z New Yorku, kopilot, přistál na pozemku vily za městem, aniž by tušil, že jde o velitelství německé bezpečnostní služby. Pilota, který neměl žádná viditelná zranění, zajali příslušníci SS a drželi ho pod dohledem ve sklepě vily, zatímco probíhaly přípravy na jeho popravu.
Součástí těchto příprav bylo sejmutí jeho letecké výstroje a obléknutí do civilní světlé košile, tmavých kalhot a ponožek. S rukama spoutanýma za zády byl posazen do bezpečnostního vozidla a odvezen na místo v areálu, kde byl již připraven hrob. Z auta pilota vyvedli dva strážci z řad SS. Jeden z katů - Erwin Knop - Gallemu anglicky sdělil, co se chystá, což u Galleho vyvolalo „velkou sklíčenost“. Unterscharführer Herbert Gernoth poté ustoupil a střelil Galleho do týla. Americký pilot byl poté pohřben a jeho hrob byl pečlivě zamaskován. Rozkaz k popravě Galleho vydal Karl Eberhard Schöngarth.
V posledních měsících války byly Schöngarthovy kroky ještě bezohlednější. Jeho účast na brutálních represích se zejména v reakci na odbojové snahy dále stupňovala.
V březnu 1945 byl při útoku nizozemského odboje těžce zraněn Schöngarthův nadřízený Hanns Albin Rauter. Po atentátu Schöngarth okamžitě nařídil jako odvetu hromadné popravy a celkem bylo popraveno 263 nizozemských občanů, z toho 117 ve Woeste Hoeve, místě přepadení.
V průběhu války byl Schöngarth vyznamenán Válečným záslužným křížem 1. a 2. třídy s meči, významným vojenským vyznamenáním nacistického Německa.
Po kapitulaci německých vojsk v Nizozemsku 5. května 1945 byl Schöngarth zajat britskými jednotkami a v následujících měsících čekal v zajetí na soud. Po vyšetřování obvinily britské okupační úřady Schöngartha z vraždy amerického pilota America S. Galleho. Obvinění padlo poté, co se ozvalo několik nizozemských svědků, kteří britským vyšetřovatelům řekli, že viděli sestřelení Galleho letadla.
Během soudního procesu nebyly Schöngarthovy zločiny v Polsku vůbec zmíněny a o jeho zločinech v Nizozemsku se hovořilo jen krátce.
Schöngarth popřel jakýkoli podíl na Galleho smrti a tvrdil, že se o zabití dozvěděl až po události.
Avšak všichni další, kteří s ním byli obžalováni, vypověděli, že se řídili jeho příkazy. Obhájce Schöngarthových spoluobviněných ho obvinil, že se snaží svalit vinu na své muže. Řekl: „Domnívám se, že skutečná pravda o tom, co se stalo 21. listopadu, je tato: na pozemku vily přistál britský nebo americký letec a byl zajat vašimi muži. Vy sám jste rozhodl, že bude zastřelen. Vy sám jste nařídil Erwinu Knopovi, aby ho nechal zastřelit. Poté jste odjel ve svém autě, nechávaje na svých mužích odpovědnost, a nyní, když čelí ohrožení, se vy, jejich velitel, snažíte zachránit si život na jejich úkor.“
Schöngarthovy lži mu však nepomohly uniknout spravedlnosti. 11. února 1946 byli všichni obžalovaní shledáni vinnými. Obhajoba odvolávající se na rozkazy nadřízeného byla zamítnuta a pět z odsouzených, včetně Karla Eberharda Schöngartha, dostalo trest smrti.
Když byl Schöngarth 16. května 1946 oběšen britským katem Albertem Pierrepointem ve věznici Hamelin, bylo mu 43 let.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: / @worldhistoryvideoscz
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#ww2
Информация по комментариям в разработке