Umbrtka - Práce, radost, válka

Práce, radost, válka
(text: Well)

Vidíš ty máselné přizdistáty?
Chybí jim jistota jištěná dráty.
Zhýralí otroci volností vilných
vzbuzují v našinci nevolnosti.

Pro ně jsme vinni svou velikostí:
odvahou budovat z vlastních kostí,
z mouru a morku žhnoucí svět.
Roste posvátný řád i hlad.

Vlažní jsou, vlažní a závistiví.
S úsměvem zkřiveným chtivě civí,
že máme zač hrdě hladovět,
že máme co poslušně milovat.

Vidíš ty máselné přizdistáty,
které už nespasí švy ani láty?
Touží se utkat, byť ztratili přízi
do svého osudu v nízkém stavu.

Bez proudu Boží přízně a mravů
ať si své svobody požmoulají.
Cítí, že hasnou jim diody vizí.
Látají marně a marně lají.

A my to víme a víme, že Pán to ví.
Proti nám stojí jen mlynáři pantoví,
ba ani nestojí: postávají.
Příteli, vím, co nás čeká.
Práce, radost, válka.

Nejsi-li náš, potom jsi cizí.
Vrátíš se do vlasti otců? Nu?
Pomůžeme i nerozhodným.
Vykvetou ocúny odsunů.

Jsi-li však náš, tušíš, co činit.
Neptat se, bojovat, slavit prací.
V zahradách pravdy zavoní máky,
sklidíme kosatce konspirací.

Mír je nám drahý, nemyl se.
Ba drahý příliš, žádná láce,
teď si jej není lze dovolit.
Teď musíme kácet, žnout a žít,
toho, kdo jařmí, přijmout jho.
Mír není zárukou ničeho.
Válka je zárukou práce.

Usměj se, příteli. Únava nezraní.
Obrysy dálav jsou bledé a 2D,
srdce však plane a dýme.
My nejsme zbabělí.
My cestu nastoupíme.
A pak z ní vymlátíme přiznání,
kam vede.