Oceloví giganti 71 . díl T-34 , Upgrade (2023)

Tank T-34 se stal doslova symbolem druhé světové války. Spolu se sovětským raketometem Kaťuša nebo německým tankem Tiger patří jistě T-34 mezi ty stroje, jejichž jméno znají i lidé, kteří se o válečnou historii nijak nezajímají. T-34 bývá často označován za nejlepší tank celé druhé světové války. To je jistě poněkud zjednodušené tvrzení, nicméně jen potvrzuje výjimečnost tohoto stroje. A přitom stačilo relativně málo a tato legenda mezi tanky vůbec nemusela vzniknout.

Ve druhé polovině třicátých let již bylo zřejmé, že stávající verze lehkých tanků BT dosáhly svého zenitu a jejich další rozvoj již není efektivní. Proto bylo rozhodnuto o zahájení vývoje nového tanku, který by staré BT nahradil. 13. října 1937 byly dokončeny propozice nového tanku označovaného jako BT-20 a ještě do konce měsíce byla vývojovými pracemi oficiálně pověřena konstrukční kancelář Charkovského závodu č. 183 (oficiálním názvem Charkovskij parovostrojitělnyj zavod neboli ChPZ). V lednu toho roku nastoupil do čela zdejších konstruktérů mladý M. I. Koškin, který nahradil zatčeného a později popraveného A. Firstova.

Armádní zadání požadovalo tank s kolopásovým podvozkem, stejně jako u starších BT. Tento typ podvozku umožňoval tanku jak jízdu po pásech tak i po samotných pojezdových kolech. Pásy se používaly pokud měl tank zdolat měkčí nebo členitější terén. Na silnici nebo jiném pevném povrchu se potom pásy sejmuly a tank dokázal jet po pojezdových kolech a to rychlostí, která by byla s nasazenými pásy nemyslitelná.

Jako odpověď na toto armádní zadaní vznikl v Charkově projekt tanku označovaný jako A-20. Šlo o tank předpokládané hmotnosti cca 18 tun s pancířem o síle 20 mm vyzbrojený kanonem 20K ráže 45 mm. Koškin však osobně nevěřil v budoucnost tanků s kolopásovými podvozky a proto vedle oficiálního projektu A-20 připravil o své vlastní vůli ještě jeden projekt tanku s plně pásovým podvozkem, který dostal pracovní označení A-32 (někdy bývá uváděno, že tento projekt začal být později označován jako T-32).

Koškin velmi dobře chápal nevýhody kolopásového podvozku. Byla to jeho větší výrobní náročnost, zvýšená hmotnost ale hlavně jeho omezená nosnost, která limitovala celkovou možnou hmotnost tanku a tím tedy i sílu jeho pancíře a výzbroje. Projektovaný A-32 těmito nedostatky netrpěl. Jeho čelní pancíř byl zesílen na 32 mm (někdy bývá uváděno pouze 30 mm), oproti 20 mm u A-20, a přitom byl celý tank jen o cca 1 tunu těžší než A-20. To bylo možné právě díky vynechání dodatečného ústrojí, které umožňovalo pohon pojezdových kol.

Nešlo však jen o konkrétní výhody nebo nevýhody obou provedení podvozku. Koncepce kolopásových tanků byla ve světě obecně na ústupu. Tankisté v praxi sundávali pásy pouze během delších přesunů po silnicích a k těm docházelo spíše výjimečně. Stálo tedy vůbec zato pracovat zbytečně na úpravě podvozku kvůli získání jedné jediné, a přitom vlastně zcela zanedbatelné, výhody? Jak se ukázalo, mnozí sovětští vojenští činitelé si mysleli že ano.

Abychom ale o A-20 nemluvili pouze záporně je třeba zmínit jednu velmi pozitivní novinku, kterou tento projekt přinesl. Byl to ostře skloněný a nečleněný čelní pancíř trupu. Tento sklon zvyšoval efektivní sílu pancíře a tedy jeho schopnost odolávat ostřelování. A-32 tento konstrukční prvek od A-20 rovněž převzal. Projekt A-32 byl také původně navrhnut se stejnou výzbrojí jako A-20, ovšem s tím, že by jeho nosnost měla umožňoval výměnu 45ti milimetrového kanonu za silnější ráže 76,2 mm.

Projekty A-20 a A-32 byly představeny na zasedání Výboru obrany SSSR čtvrtého května 1938. Hned od začátku si Koškin a jeho A-32 získali dva mocné nepřátele, maršála Klimenta Vorošilova a (budoucího maršála) Grigoryho Ivanoviče Kulika, kteří jednostranně preferovali projekt kolopásového tanku s tím, že rychlost znamená víc než síla pancíře. Obvinili Koškina, že neuposlechl oficiálního zadání a plýtval časem a energií na zbytečný druhý projekt. Na zasedání ovšem promluvili také samotní tankisté, kteří prezentovali své zkušenosti z bojů španělské občanské války. Tato bojová zkušenost naplno odhalila dva základní nedostatky tanků BT a T-26, které Sověti dodali španělským republikánům. Pancíř těchto tanků nebyl dostatečně silný a německé protitankové kanony ráže 37 mm jej dokázaly bez problému probít. Druhým nešvarem byly benzínové motory, které měly velký sklon k požárům při zasažení.


Na Patreonu je možné vidět videa bez reklam , omezení a videa co jinde nejsou.
patreon : / g_j_rasputin

Rasputin FB: / g.j.rasputin

Panzernet.net http://www.panzernet.net/

Fénix ProDabing : http://www.fenixprodabing.cz/

Security magazín : https://www.securitymagazin.cz/

Armytechnika : http://www.armytechnika.cz/

Armyweb : https://www.armyweb.cz/