Tato báseň z Nerudových "Písní kosmických" (1878) je to tvrdý, až nelítostný manifest o přežití národa.
O čem text vlastně je?
Neruda reagoval na situaci českého národa v 19. století. Používá geniální vesmírnou metaforu: Nezáleží na velikosti. Obrovské hvězdy (velké říše) jsou často jen "z plynových hadrů" – nafouknuté a slabé. Naopak malé hvězdičky (malé národy, jako ten český) mohou být "z jadrného fládru" – pevné, husté a s vlastní gravitací, kolem které se ti velcí nakonec musí točit.
Druhá polovina textu ale přitvrzuje. Neruda přechází k čistému sociálnímu darwinismu. Myšlenka "Kdo měkkým je, ten bídně mře" a slavné "Had hada-li nepozře, drakem se nestane" ukazuje svět (i vesmír) jako bojiště. Není to výzva k násilí, ale drsné uvědomění si reality: Pokud chceš vyrůst v draka (něco mocného), musíš mít sílu a dravost zvítězit nad ostatními. Láska v politice národů neplatí, platí jen síla a "lačný" hlad po životě.
Je to text o hrdosti, ale i o nutnosti být tvrdý jako křemen, abychom jako národ přežili.
Vzhůru již hlavu, národe,
k nebi své zdvihni oči!
Viz: jsou tam i malé hvězdičky,
kol nichž se velké točí!
Toť prostě tím: ty maličké
z jadrného jsou fládru,
ale ty velké a poslušné
jen z plynových jsou hadrů.
Troufám, že při té myšlénce
srdce ti povyskočí
nuž - buďme tou malou hvězdičkou,
kol níž se velké točí!
Jde to, ach jde! Jen každý hleď
k vlastnímu dobře jádru:
bude-li každý z nás z křemene,
je celý národ z kvádrů!
Kdo měkkým je, ten bídně mře!
Aj, lide, vzhůru k nebi zrak:
velká ta světla - samý drak.
Had hada-li nepozře,
drakem se nestane!
Had hada-li nepozře,
drakem se nestane!
Boj, všude boj, kam oko zře!
I věčné slunce, chce-li žít,
musí se kolem s slunci bít!
Klam, v národech že láska vře!
Ach neposlouchej hravých vnad,
živ-li chceš být, buď lačný had!
Had hada-li nepozře!
Drakem se nestane!
#JanNeruda #PisneKosmicke #CeskaLiteratura #Metal #CeskyMetal #Narod #Vlast #Poezie #AIart #SunoAI #Midjourney #CeskaHudba #VzhuruJizHlavuNarode
Информация по комментариям в разработке