Ježek Voskovec Werich – Kolaboranti v Protektorátu

Rok vzniku: 1942
Originál: Mary, babička Mary
V+W z Hlasu Ameriky, vysílání do vlasti o kolaborantech v protektorátu Čechy a Morava:
Emil Hácha /Národní souručenství/, Adolf Hrubý /Agrárníci a Národní souručenství/, Jan Fousek /Agrárníci a Národní souručenství/, Emanuel Moravec /Národní souručenství/.

Text:
Temná noc, když nad Prahu se snese,
Vltavu, když mlha přikryje.
Vítr ustal, lísteček nehne se,
strachem ani pes nezavyje.

Praha spí a Prašná brána zívá
monotónně šplouchá Vltava.
Lampa skřípe, jak se v mlze kývá
a pod ní se šátrá postava.


Jak to divně blátem capká,
je to dědek nebo babka?
Má ňák nos jako pták
a táhne na Václavák.

Pod plachetkou obě hnáty křivé,
jde k pomníku Václava.
Tam se modlí za živé a mrtvé,
kdo to může být ta postava?

Ref:
Hácha, dědeček, Hácha.
Očička má krhavý a ručičky krvavý.
Hitlerův brácha, v krvi se máchá.
Náš drahý Emile, ty skončíš nemile!


2.
V bouřné noci, vichřice když skučí,
lež ta v parku láme větvoví.
Hrom za hromem ozvěnou když zvučí,
holubice budí v podkroví.

Přívalem vod, kanály se dusí,
kalná voda bere stavidlo.
Ani pes nejde ven, když nemusí,
pod peřinu vleze strašidlo!

Jedno strašidlo však přece, he, he
lijákem se krade k řece. ho, ho
Jak tak blátem ťape,
z ručiček krev mu kape.

Drhne, myje, ale nesmyje,
ta krev tě prozradí - krkavče!
Oprátka se směje, tak je zle!
Do roka a do dne, Moravče!

Ref:
Houpá se hlava hloupá,
o jednoho otrapu je zase míň gestapu.
A jak se houpe, očima loupe,
neboj se Emane, víc se tě nestane!

3.
Vítr usnul, probudil se vánek.
Pod měsíc vletěj oblaka.
Dřímou Lány, dříme malý lánek,
chalupy i statek sedláka.

Kohout chrápe, slepice se budí,
teleti se zdálo o vratech.
Vepř má hlad a v žaludku ho studí,
mele něco o erteplatech.

Náhle strach probudí hlízu hlízu?
a zarazí v hlíze mízu. mízu?
Z hrobu za márnicí,
vylézaj agrárníci! propána!

Ne berani, ne berani?
ne jak jsme je znali.
Ňákej Fousek a ňákej Hrubý.
Co chtěl Hitler, oni rádi vzali
sedlákovi přímo od huby!
A to je zahubí!

Ref:
Hrubý, Adolfe Hrubý,
už teď na tě voláme:
"S hnojem tě zavoráme!"
Adolfe Hrubý, to tě zahubí,
budeš na mou duši viset za moruši!