Čeští králové ve stínu svých otců

Přednáška Marka Zágory z cyklu Umělecké dílo jako pramen poznání života ve středověku.


Když se řekne čeští králové a středověk, ihned se téměř každému vybaví takové osobnosti jako Přemysl Otakar I., Přemysl Otakar II., Václav II. nebo Karel IV. Jejich jména si pamatujeme z hodin dějepisu. V období středověku vládla ale i řada dalších panovníků, kteří ale byli, a většinou stále zůstávají, ve stínu svých otců, případně „slavnějších“ příbuzných. Až v posledních letech se pomalu začali dostávat „do popředí“ a může se s nimi a s jejich životními osudy seznámit i širší veřejnost. Takovými králi jsou Václav I., nástupce Přemysla Otakara I., Václav III., jediný syn Václava II., nebo Václav IV., nejstarší syn římského císaře a českého krále Karla IV., či jeho nevlastní bratr Zikmund Lucemburský. Ze stínu svého syna, nejslavnějšího u nás vládnoucího Lucemburka, nemohl dlouho vystoupit ani Jan Lucemburský. Přednáška představí slovem a obrazem české krále, kteří se doposud většinou nedokázali vymanit ze stínu svých proslulých příbuzných.