Na naší velké únorové výpravě @zazvony na východě Čech jsme se díky Matúšovi a místnímu mladému zvoníkovi Matějovi mohli 19. února podívat na jedinečný pozdně barokní zvon Panny Marie Bohorodičky v západní věži kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové.
Tento barokní rektorský kostel vybudovaný jezuitským řádem v letech 1654-1666 je tak trochu ve stínu katedrály sv. Ducha a Bíle věže, ale nás s Liborkem doslova fascinoval. Navíc, Liborek i přes menší strach a obtížnost zvonění, díky pomoci kamarádů zvoníků, nakonec vzácný zvon rozezněl…Díky, kluci!
Kostel postavený jezuitským architektem Carlem Luragem byl po velkém požáru roku 1762 za tři roky opět obnoven a do tohoto období obnovy spadá i pořízení jediného dochovaného zvonu Panny Marie Bohorodičky z roku 1766, který ulil zvonařský mistr Johan Georg Kühner z Prahy. V obou věžích koncem 18. století mělo viset celkem pět zvonů. Visely zde dva zvony, odlité roku 1766 pražským zvonařem Kühnerem (druhý - nedochovaný s průměrem 106 cm a výšce 88 cm), dále pak tři zvony staršího původu, ty však byly v letech 1856, 1857 a 1859 přelité královéhradeckým zvonařem Karlem Vilémem Paulem (první o průměru 73 cm a výšce 62 cm, druhý s průměrem 45 cm a výškou 37 cm, třetí průměru 85 cm a výšce 72 cm). Dne 26. září 1857 vznikl během opravy kopule kostela další rozsáhlý požár, při kterém vyhořely obě věže a tři zvony byly žárem zničeny. Čtvrtý zvon pravděpodobně podlehl rekvizicím během první světové války, jelikož barokní zvony byly tehdy považovány za méně vzácné. O to cennější jsou v současnosti.
Dnes zvon Panny Marie Bohorodičky vypadá jako nový. Aby ne, když v roce 2009 prošel renovací. Realizoval ji věhlasný Petr Rudolf Manoušek, který opravil i srdce zvonu. Zvon se slavnostně rozezněl nad Velkým náměstím 21. 9. 2009. Součástí renovace bylo také důkladné mytí a následná konzervace zvonu.
Jak už jsme zmínili výše, zvon odlil v Praze roku 1766 zvonař Jan Jiří Kühner a posvětil jej královéhradecký biskup Heřman Hannibal Blümegen (biskupem 1763–1774). Průměr zvonu je 126x126,5 cm, jeho hloubka: 95-97 cm, odhadovaná hmotnost 1 280 kg a hlavní úderový tón zvýšené es 1.
Zvon je zavěšen na dubové hlavě opatřené původním barokním kováním. Velice zajímavá, až nadčasová, je výzdoba koruny zvonu tvořená maskaróny s dlouhými nosy. Kolem celého čepce obíhá figurální reliéf postav andělů hrajících na hudební nástroje a dvakrát se opakující kryptogram IHS v oblaku (IN HOC SIGNO VINCES, překlad: v tomto znamení zvítězíš; IESUS HOMINI SALVATOR, překlad: Ježíš spasitel lidí).
Na severní straně krku zvonu je reliéf Nanebevzetí Panny Marie. Kolem Panny Marie je paprsčitá svatozář a čtyři orodující andělé. Nad reliéfem je latinský nápis: VIRGINI DEIPARAE SACRA (překlad: Panně Bohorodičce zasvěcen), níže pak nápis: QUAM UTI ET RELIQUAS R: P: PETRUS IANOWKA PROV: BOHE SOC: IESV MODERATOR F: F: A^O 1766. Tento nápis připomíná, že zvon byl pořízen za Petruse Janowky, provinciála jezuitů v českých zemích, který byl v letech 1770–1771 dokonce rektorem Univerzity Karlovy.
Na jižní straně je nápis připomínající osobnost biskupa, který zvon posvětil: BENEDICENTE HERMAN HANIBAL L: B: DE BLVMEGEN EPISC: REG: HRAD:
Nad rozhraním věnce se nachází latinské autorské určení: IOAN GEOR. KÜHNER FUDIT ME PRAGAE. Věnec zdobí rokajové ornamenty.
Zazvonit si a slyšet zvuk poctivého barkoního zvonu byl velký záitek, potěšilo nás, že se o něj stará úžasný mladý zvoník Matěj, který zvony žije stejně jako Liborek a třešničkou na dortu byl odpočinek za doprovodu melodií linoucích se ze vzácných varhan – dvoumanuálového barokního nástroje z roku 1765. Místní varhany postavil kralický varhanář Josef Streussel. Zajímavostí je, že varhanní skříň je vytvořena podobně jako hlavní oltář iluzivní technikou.
Až pojedete do Hradce Králové, nezapomeňte se zastavit i v kostele Nanebevzetí Panny Marie.
#zazvony #hradeckralove #zvon #bell #glocke #dzwon #cloche #campana #liboraliborek
Информация по комментариям в разработке