Morčata na útěku - Joža (Di do prdele!)

Jožo, tos posral.

Šukal jsem s Lídou, když v tom načapal nás Joža.
On chtěl si taky vrznout a tak svrběla ho koža.
Jenže měl ho moc malýho, nejvýš na špičku noža.
Doma ho čeká jeho Boža.

Vy mě serete!
Začal na nás pokřikovat.
Vy mě serete!
Že prej máme pokračovat.
Vy mě serete!
A šel se zase schovat.
Vy mě serete, vy mě serete!

Pak Lída na mě hvízdla: “Šukej dál. Šukej dál.”
Jenže Jóža se na nás díval, tak nestál, mi nestál. Když Joža na nás čuměl, tak holt kokot mi nestál.

Jožo, tos posral.

Héj, mně to nejde!
Jožo, tos posral.
Héj, mně to nejde!
Jožo, tos posral.

Honil jsem si ho, když v tom zase přišel Joža,
dvěma prsty pod čumákem načechral si mroža.
Nejspíš se těšil na dobrého souloža,
zase mu zbyla jenom Boža.

Vy mě serete!
Ihned začal slzy ronit.
Vy mě serete!
Prý ať přestanu si honit.
Vy mě serete!
V uších začíná mi zvonit.
Vy mě serete, vy mě serete!

Pak žíla mi v údu hvízdla, kurva drát, no kurva drát.
Jóža mi obvaz dával, nechtěl stát, nechtěl stát, páč mrdla mi v něm céva tak mi kokot nechtěl stát.