Noc na prastarém hřbitově. Jen déšť, stovky planoucích svíček a ona. Černý závoj skrývá tvář plnou žalu, bláto se lepí na smuteční šaty. Vdova přichází k čerstvému hrobu, aby se naposledy rozloučila.
Ale v tuto temnou, bouřlivou noc se hranice mezi světem živých a mrtvých stírá. Tam, kde byl dříve jen klid zbraní, se z mokré hlíny zvedá stín minulosti. Co se stane, když se smutek změní v čistou hrůzu?
Ponurá hudební a vizuální cesta do hlubin zlomeného srdce a gotického hororu. Poslechněte si příběh o lásce, která nerespektuje ani smrt.
Každou sobotu na hřbitov kráčí, černé šaty si v rose máčí.
Nese mu kvítí, tiše tam pláče, srdce jí v hrudi splašeně skáče.
Studená tsesta mezi hroby zeje, vdova se v slzách nad rakví chvěje.
Přišel den mrtvých, hluboká nots, vdova tu klečí, prosí o mots.
Svíčka už zhasla, mlha se plíží, stíny se z hrobů pomalu blíží.
Vítr jen hvízdá, mráz kosti láme, tenhle svět živých temnotě dáme.
Z puklé země ruka leze,
mrtvý choť už nezná meze!
Zuby tsení, dýchá chlad,
na tvou duši má teď hlad!
Pojď sem dolů, pojď už blíž,
nepomůže ti tvůj kříž!
Chytil ji za krk, táhne ji dolů, budeme v hlíně navěky spolu!
Křičí a pláče, nemá už víts, stiskla svůj růženets, padá mu vstříts!
Bodla ho křížem do prázdných očí, on zařval bolestí, do tmy se točí.
Mrtvý je v hrobě, konets je muk, z šedivé vdovy je pouhý hluk.¨
#Vdova #GothicMusic #DarkAtmosphere #HorrorStory #Metal #Cemetery #Rain #AiArt #MusicVideo #Sadness
Информация по комментариям в разработке