Historie moderní Belgie

Území dnešní Belgie bylo vždy „ve středu“ dějin, válečných, politických i ekonomických – s kmenem Belgů bojoval Caesar, ve středověku tudy vedly významné obchodní cesty a mnohá zdejší města nejen zbohatla, ale stala se i centry kulturního dění. Vládli tu po dlouhá staletí také Habsburkové, jejich vláda však postupně ztrácela „na lesku“: správa Rakouského Nizozemí v 18. století je často schematicky vykládána v protikladu k „pokrokovosti“ severních Spojených nizozemských provincií – „Přejít z nizozemské republiky do Rakouského Nizozemí (...) bylo jako vrátit se v čase z doby moderní do raného novověku.“ Po napoleonských válkách se „jižní Nizozemí“ nakrátko stalo součástí Spojeného nizozemského království, ale roku 1830 se Belgie osamostatnila. Její dějiny i nadále poznamenává – zjednodušeně řečeno – potýkání dvou jazykových skupin: nizozemsky mluvícího severu (Vlámsko) a francouzsky mluvícího jihu (Valonsko).
Je s podivem, že o historii moderní Belgie toho v Česku moc nevíme – paradoxně nejvíc se dozvídáme díky překladům beletrie z vlámštiny (Clausovy Fámy či Smutek Belgie, Olyslaegersova Vůle, Hertmansova Válka a terpentýn, Mortierův Marcel apod.). Belgie se v 19. století stala jedním z evropských epicenter průmyslové revoluce, rozvoje měšťanské třídy a společnosti založené na obchodu. Během první i druhé světové války byla okupována Němci, ve druhé polovině 20. století se stala jednou ze zakládajících zemí Evropského společenství a v současnosti lze Brusel považovat za hlavní město Evropy.
Tak jednoduché to ovšem není!

O zákoutích historie moderní Belgie hovoří Iveta Coufalová, historička a šéfredaktorka odborně popularizačního časopisu Dějiny a současnost

Iveta Coufalová studovala historii a doplňkově rovněž nederlandistiku. Odborně se věnuje především konfesním dějinám raného novověku (k vydání aktuálně připravuje monografii August Silný: král-konvertita), rizikům v kontextu společenských změn, dějinám ve veřejném prostoru (je šéfredaktorkou časopisu Dějiny a současnost) a zpracování dějin v literatuře a ve filmu. Přednáší mj. o historii nizozemskojazyčné oblasti na FF UK v Praze (oddělení nederlandistiky, Ústav germánských studií).