František Nedvěd - Křížek

František Nedvěd - Křížek
Neptej se mě na nic, když Tě blízko mám,
nestačí jen být, jen být.
Kdyby kolem nás byl jenom dým a klam,
tak Ty jsi to v co uvěřím.
Víš jak člověk někdy bývá strašně sám,
smutnej ze svých vlastních vin.
S Tebou vždycky pocit, že i žiju mám,
že nejím, jenom spím a bdím.

REF: Jsi můj proud, co někam odnese mě, jedno je kam,
jsi můj rým, já verše další vždycky u sebe mám,
co zapadnou, když napadnou.

Udělám Ti křížek palcem na čelo,
jak dělávala bába nám,
aby žádný pokušení nesmělo,
přes práh dveří nikdy k nám.

Aby bída, co se o svět pokouší,
s kosou chodí duše brát,
utekla a nikdy ať to nezkouší,
miluješ mě, mám tě rád.

REF: Jsi můj proud, co někam odnese mě, jedno je kam,
jsi můj rým, já verše další vždycky u sebe mám,
co zapadnou, když napadnou.

REF: Jsi můj proud, co někam odnese mě, jedno je kam,
jsi můj rým, já verše další vždycky u sebe mám,
co zapadnou, když napadnou.