Скачать или смотреть hrad Hluboká

Hrad Hluboká nad Vltavou byl kdysi mohutnou dobře chráněnou pevností, jejíž podobu na počátku 17. století nám zvěčnila kresba Jana Willenberga. Díky tomuto vyobrazení a dalším dobovým ikonografickým materiálům a plánům můžeme poměrně dobře Hlubokou zrekonstruovat. Prvotní hrad bergfritového typu skrývá ještě v neúplném rozsahu zdivo dnešního novogotického zámku. Hrad sestával ze dvou souběžných palácových křídel. Na severní straně se nacházel vstup střežený mohutným bergfritem, jenž byl koncem 17. století zcela rozebrán a nahrazen osmibokou věží. Jihovýchodní nároží střežila další válcová věž zvaná Červená. V této podobě se dostal značně zchátralý hrad v roce 1490 do rukou Viléma z Perštejna. Ten započal rozsáhlou přestavbu hradu a hodlal jej opevnit tehdy u pernštejnských staveb oblíbenými zemními sypanými rondely. Součástí přestavby se stalo i předpolí jádra hradu, kde byla postavena nová mohutná věžová brána, dělostřelecká bašta a další bašta na jihozápadní straně. Vilém však toto zamýšlené dílo nedokončil. Prostavěl 7000 zlatých a k dokončení to stále nestačilo. Nakonec postoupil Hlubokou svému švagrovi Ondřeji Ungnadovi ze Suneka. Ten dokončil severní rondel a nechal ještě vybudovat další rondel přístupný po valovém opevnění zvaném dlouhá šance. Součástí opevnění měl být ještě třetí rondel situovaný ve špici ostrohu na jižní straně. Patrně nebyl nikdy dostavěn, protože byl asi shledán zbytečným. Na Willenbergově kresbě je rozlišitelný na pravém okraji za hradem. Na jižním konci hradu vzniklo v násypu další obranné postavení se dvěmi menšími baštamy zvanými kočky. Ikonografický pramen z poloviny 16. století dokumentuje ještě značnou rozestavěnost hradu a na jihozápadní plošině před původním hradem jsou patrné nasypané dva zemní bastiony, z nichž severnější dokončen nebyl a realizován byl snad jen jižní.
Nejmohutnější severní rondel vytvářel vlastní samostatně hájitelnou pevnost s kombinací více přístupů v případě, že by nepřítel pobořil přilehlé valy a hradby, nebo dokonce vnikl do vnitřního prostoru před rondel. S vlastním hradem byl propojen ve skále vytesanou podzemní chodbou. Součástí bašty byla i kasemata, jehož sklepení obsahovala ubytovací prostory pro posádku s kuchyní, odkud vedlo dvojité točité schodiště na vrchol rondelu, kde byl vybudován pevný srub z dubového dřeva. Na Willenbergově vyobrazení jej nevidíme. Patrně nebyl v té době zastřešen.
Za pánů z Hradce obdžela Hluboká renesanční podobu, kterou zachycuje Willenbergova kresba. Superpozicí jeho vyobrazení s dobovým plánem opevnění z roku 1743 (těsně před tím než začalo být bořeno) a 3D modelem hradu bylo opět potvrzeno, že Willenberg byl kreslíř, který zachycoval stav a podobu objektů velmi věrně. K naší lítosti musíme dodat, že nezakreslil více tehdy ještě stojících hradů. Článek o opevnění hradu Hluboká nalezne laskavý odběratel tohoto kanálu a případný zájemce o více informací patrně v podzimním čísle zpravodaje Hláska (s dvouměsíčním zpožděním na webových stránkách Klubu A. Sedláčka https://www.klub-augusta-sedlacka.cz/). Současný terén byl doplněn příkopy podle zachycení v dobovém plánu.
Při sepisování článku o opevnění Hluboké odhalilo vyobrazení hradu Hluboké od malíře Philippota další zajímavé skutečnosti, které vyžadují dílčí úpravy vizualizace. Toto video bude časem smazáno a nahrazeno aktualizovanou verzí.