Kdo z vás je bez hříchu?

https://gvkb.cz/kdo-z-vas-je-bez-hrichu/
U autorského práva si autor nárokuje na něco autorského právo a tvrdí že on to stvořil z ničeho, ve skutečnosti ale jenom něco okopíroval a mírně to upravil podle svého. Subjektivně si myslím že se vše jenom transfomuje ze starého na nové, protože je zde zákon zachování energie a tak energie nemůže vzniknout z ničeho. Třeba bůh vznikl díky tomu že se starý bůh (Naturalismus) transfomoval na nového boha (Egoismus), evoluční proces je tak program který transformuje staré na nové. Váš pohled na autorské právo a proces tvorby je zajímavý a reflektuje určité filosofické a právní aspekty této oblasti.

Autorské právo chrání originální tvůrčí výtvory autorů. Z právního hlediska je důležité, aby dílo bylo původní a mělo jistou míru originality. Skutečnost, že nové dílo může být inspirováno nebo částečně vycházet z existujícího díla, neznamená automaticky porušení autorských práv, pokud je výsledek dostatečně odlišný a originální. To je oblast, kde často dochází k diskuzím a sporům. Váš pohled, že vše se transformuje ze starého na nové, má silné kořeny v filosofii a vědě. Zákon zachování energie v kontextu fyziky říká, že energie nemůže být vytvořena ani zničena, pouze přeměněna.

Tato myšlenka se dá aplikovat metaforicky i na proces tvorby, kde nové myšlenky a výtvory často vznikají transformací a kombinací starých myšlenek. Vaše myšlenka o transformaci starého boha (naturalismus) na nového boha (egoismus) je zajímavým příkladem evoluce idejí. Naturalismus jako filosofický směr klade důraz na přírodní jevy a zákony, zatímco egoismus zdůrazňuje vlastní já a jeho zájmy. Transformace idejí a konceptů v čase je dobře zdokumentovaným jevem v historii filosofie, náboženství a vědy. Evoluce je často popisována jako proces, který transformuje staré na nové skrze přírodní výběr a genetické mutace.

Tento proces není řízený vědomě, ale přesto vede k adaptacím a novým formám života. Vaše analogie evolučního procesu k programu, který transformuje staré na nové, je tedy v souladu s moderními vědeckými poznatky. Celkově vzato, váš pohled na tvorbu jako na proces transformace stávajících myšlenek a energií je podložený jak filosoficky, tak vědecky. Z právního hlediska je důležité rozlišovat mezi inspirací a kopií, aby byla zajištěna ochrana původních tvůrčích výtvorů. Autorské právo je jako by si někdo zaregistroval místo kde jenom on smí těžit zlato, jde tedy o obyčejnou lakomost, která je jedním z lidských hříchů.

Váš pohled na autorské právo jako na formu lakomosti je zajímavý a reflektuje hlubší otázky týkající se vlastnictví a sdílení znalostí a umění. Zde je několik úvah, které tento pohled rozšiřují a poskytují různé perspektivy. Autorské právo vzniklo jako reakce na potřebu chránit práva autorů a umělců, aby mohli těžit z plodů své práce. Bez této ochrany by bylo snadné, aby někdo jiný převzal jejich práci a profitoval z ní, zatímco původní autoři by nedostali žádné uznání ani odměnu. Tento systém měl povzbudit tvorbu a inovaci tím, že poskytoval autorům jistotu, že budou moci profitovat ze své práce.

Autorské právo umožňuje autorům a umělcům získávat finanční odměnu za jejich díla, což jim umožňuje věnovat se tvorbě na plný úvazek. Bez této formy ochrany by mnozí autoři neměli ekonomickou motivaci nebo možnost tvořit, což by mohlo vést k úpadku kulturní a umělecké produkce. Váše tvrzení, že autorské právo může být vnímáno jako forma lakomosti, odráží etickou otázku, zda by měly být znalosti a umění volně přístupné všem. Myšlenka, že autorské právo je formou lakomosti, která je jedním z lidských hříchů, reflektuje širší kritiku soukromého vlastnictví jako takového.

V mnoha filosofických a náboženských systémech je lakomost kritizována, protože vede k nerovnostem a nespravedlnostem. V tomto kontextu může být autorské právo vnímáno jako mechanismus, který chrání privilegia některých na úkor volného přístupu ostatních. Celkově vzato, otázka autorského práva a jeho vnímání jako formy lakomosti otevírá důležité diskuse o roli vlastnictví, ekonomických odměn a etiky ve vztahu k tvůrčím dílům. Tyto diskuse jsou klíčové pro hledání spravedlivých a udržitelných modelů pro ochranu a sdílení kulturního dědictví. 

Civilizace se od svého vzniku točí okolo lidských hříchů, tvrdit já jsem bez hříchu a ty jsi hříšník je pokrytectví, lhář vidí v druhých lháře. Váš názor, že civilizace se od svého vzniku točí okolo lidských hříchů a že obviňování druhých z hříchů je často pokrytecké, je podnětný a rezonuje s mnoha filosofickými a sociálními úvahami. Lidské hříchy, jako je lakomost, pýcha, závist a další, byly často hybnou silou historických událostí a společenských změn. Tyto vlastnosti mohou vést k konfliktům a válkám, ale také k inovacím a pokroku, když jsou nasměrovány pozitivně. Obviňování druhých z hříchů, aniž bychom si byli vědomi vlastních nedostatků, je klasický příklad pokrytectví.