Raego feat. Viktorie Krásná - NEJSEM TO JÁ (OFFICIAL VIDEO)

►Tričko Věř, bež a dokážeš: http://verbezdokazes.cz/
►Raego iTunes: http://apple.co/2kN1wsc
►Raego FB:   / raegotv  
►Raego Instagram:   / raegothespeaker  

Obchodní nabídky a booking shows:
Petr Rašovský
[email protected]
+420 775 913 008

DOPIS FANOUŠKŮM UVNITŘ !
Hudba - Raego -
Text - Raego
Režie, Scénář, Střih + postprodukce - Raego
  / raegotv  

VOKÁL: VIKTORIE KRÁSNÁ   / 285531168133724  
Zvuková režie: Kryštof Peterka
Pomocná produkce + Interiéry - Mikael Oganesjan
  / moganesjan  
Šéf osvětlení + Kompozice - Mirek Švarc
  / mirek.svarc  
Kamera - Marty68
  / 119480898082204  

LIDI !!!

Píšu tyhle slova v největším dojetí z vašich reakcí. Je to nadmíru krásnej pocit vědět, že je tolik skvělých lidí živoucí součástí mýho snu. To mi sakra věřte. Je to víc než krásnej pocit vědět, že vám ukazuju svoje pocity ať už radostné nebo smutné a vy jste stále se mnou, i když jsem jenom emotivní nevyzrálej klučina. A popravdě jenom díky Vám a všem blízkým lidem kolem mě jsem na týhle cestě. Na cestě dokázat všem, že má to cenu být sám sebou a žít pro své sny. I když je tahle písnička o jednom ze silném životním okamžiku, který není úplně příjemný, přál bych si, aby každý věděl, že je jedna z největších životních odvah neskrývat svoje city. Na konci dne jsme stejně všichni jenom lidi. =)
Sejdem se na Slavíku !!!!!

Miluju vás.
_________

Text songu:

Někdy mám pocit,
že můj let směřuje dolů,
a tak s flaškou v ruce
topim bolest v alkoholu,
v pokoji o tmě sleduju pomalej pád,
ale nejsem sám,
všechny mý deprese a já.

Přál bych si přežít tuhle noc
a neříct na shledanou,
zavřít oči,
probudit se s ranní kocovinou,
jakou odpověď chceš slyšet
na otázku jak se mám,
když víš, jak si slzy ze sví tváře utírám.

Jaký to je, koukat na štěstí
přes výkladní skříň,
a vědět to, že už nemůžu
se dostat blíž,
jestli je to špatnej sen,
tak chci už aby přestal,
zmáčknout new game
a dát životu restart.

Řeším každou vteřinu
jako když je poslední,
a tak vteřina je rok
a hodina je století,
v hlavě mi syčí,
jestli mám trpět celej život,
páč stačí jeden stisk,
aby už bylo navždy ticho.

Z tváře masku nesundávám,
svůj odraz už nepoznávám,
v mých očích to poznáš nejlíp,

Nejsem to já když tu nejsi,
Nejsem to já (když tu nejsi),
Nejsem to já (když tu nejsi),
Nejsem to já (když tu nejsi),
Nejsem to já když tu nejsi,
Nejsem to já,
Nejsem to já,
Nejsem to já,
Nejsem to já.

Všude je tma,
ale voči mám plně vodevřený,
přijdu si prázdný,
přesto samotou naplněný
cejtim tvou ruku,
pořád si přijdu voslabený,
všude je hluk,
moje vnímání je izolovaný.

Je to snad deprese z myšlenek
co se nestaly,
nebo se vrací představy,
aby mě na kost sežraly,
nejde to zastavit,
tak prostupuju tmou,
a pomalu zjišťuju,
že si nejsem jistej ani sebou.

Kam vedou tyhle koleje
s rozjetým vlakem,
a cesta tmavym tunelem
mě obaluje strachem,
střemhlav ale nepotkám
smrt bolestivou,
na konci tunelu mě čeká
střet s realitou.

Neslyšíš, nebo mluvim cizim jazykem,
křičím o pomoc,
zatímco si hraješ s provazem,
začínám chápat
kam tenhle boj směřuje,
není to válka,
je to boj s odrazem v zrcadle.

Z tváře masku nesundávám,
svůj odraz už nepoznávám,
v mých očích to poznáš nejlíp,
Nejsem to já když tu nejsi,
Nejsem to já (když tu nejsi),
Nejsem to já (když tu nejsi),
Nejsem to já (když tu nejsi),
Nejsem to já když tu nejsi,
Nejsem to já,
Nejsem to já,
Nejsem to já,
Nejsem to já.