Dominikánský klášter a k němu patřící kostel Obětování Panny Marie je, společně s částmi opevnění, nejstarší gotickou stavbou v Českých Budějovicích. Nachází se na severozápadě historického centra města mezi Českou ulicí, slepým ramenem Malše a Piaristickým náměstím, kde býval ve středověku městský hřbitov. Na stěnách křížové chodby i kostela se nachází velké množství středověkých nástěnných maleb. V letech 1785–1871 (po odchodu dominikánů v souvislosti s josefinskými reformami) zde bylo piaristické gymnázium, ve kterém studovalo mnoho známých osobností.[1] Dnes se v klášteře, který je chráněn jako kulturní památka České republiky,[2] nachází základní umělecká škola.
Vznik dominikánského kláštera v Českých Budějovicích s dodnes zachovalou gotickou křížovou chodbou je neodmyslitelně spjat se vznikem města samotného. Klášter, stejně jako město, nechal založit český král Přemysl Otakar II. Město bylo založeno roku 1265, klášter tedy vznikl pravděpodobně již o pár let dříve. Pozemek pro jeho stavbu udělil jménem krále lokátor Českých Budějovic Hirzo z Klingenbergu. Z roku 1267 pochází zpráva o založení kaple svaté Markéty. Klášterní kostel byl vysvěcen v roce 1274.
Město se ještě za Přemyslova života zařadilo do seznamu královských měst a klášter od samého počátku spravoval řád dominikánů. Klášter byl, jak bylo v té době obvyklé, součástí městského opevnění. Z původně raně gotického komplexu se zachovala především křížová chodba a kostel Obětování Panny Marie. Zbytek kláštera byl mnohokrát přestavován a plány byly měněny dokonce i v průběhu stavby ve třináctém století. Kostel byl pravděpodobně dokončen jako první na počátku 14. století, konventní budovy až v jeho průběhu.
Křížová chodba byla také budována postupně. Po založení kláštera ve 13. století měla plochý dřevěný strop. V druhé stavební fázi po polovině 14. století bylo zaklenuto severní křídlo křížové chodby (přiléhající ke kostelu) pěti klenebními poli. V poslední třetině 14. století bylo šesti klenebními poli zaklenuto východní křídlo a jižní křídlo se studniční kaplí, která vyčnívá do rajského dvora uprostřed. Jako poslední bylo opět šesti poli zaklenuto západní křídlo křížové chodby (směrem k Malši). Oproti ostatním křídlům zde stavitelé zúžili okna a k zaklenutí použily cihly místo kamene.[4]
Po polovině 15. století byla vystavěna klášterní věž s kaplí starověkých římských mučedníků sv. Felixe a Adaukta (také zvaná česká kaple)
V 16. století byl klášter postižen podstatným snížením počtu řeholníků v důsledku morové epidemie v roce 1520, požárem kláštera v důsledku úderu blesku v roce 1521 a dalším požárem v roce 1560. V druhé polovině 16. století proto byla správa kláštera svěřena městské radě, která část klášterních budov využila pro mincovnu,dále zde byl sklad soli a řemeslnické dílny. V poslední čtvrtině tohoto století pak dominikáni začali usilovat o navrácení svého majetku.
Četné přestavby jsou důsledkem četných požárů v letech 1381, 1469, 1521 a 1560. Nejničivějším však byl požár roku 1723, při kterém vyhořely konventní budovy a byly radikálně přestavěny. Roku 1785 byl klášter Josefem II. zrušen a objekt převzali piaristé, kteří zde zřídili kolej a gymnázium. Piaristy v roce 1885 nahradili redemptoristé; z doby jejich působení pochází novogotická přestavba kláštera; budovy kláštera opustili v roce 1949.
e druhé polovině 20. století se zde vystřídala lidová škola umění, finanční úřad, Akademie Komenského a byla zde i školní jídelna. V roce 1993 pak bylo nalezeno množství nástěnných maleb velké hodnoty v celém objektu, velká část z nich pochází již ze čtrnáctého století. Dnes bývalý klášter využívá Základní umělecká škola a kostel patří pod českobudějovickou diecézi.
Exteriér samotného kláštera je, na rozdíl od klášterního kostela, značně poznamenán četnými, především barokními, přestavbami. Ty jsou viditelné na celé venkovní fasádě, především na střešním přístavku s výraznými barokními oválnými okny. Barokní přestavba se podepsala také na původně gotické věži, ze které zůstalo jen jedno gotické okno v přízemí, jinak je celá věž, včetně barokní cibulové báně, přestavěná. Též všechny venkovní portály mají barokní podobu, krom jediného gotického v severní části východní zdi kláštera.
Dále si v exteriéru zachovala gotický vzhled arkáda křížové chodby a první patro směrem do rajského dvora. Geometrie oken se v původní podobě nedochovala, v oknech zůstalo jako upomínka pouze bohaté novogotické dělení ve dvou obloucích křížové chodby a v novogotickém přístavku ve dvoře.
#katedral #kathedrale #church #temple #kostel #medievalhistory #medieval
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dominik...)
Информация по комментариям в разработке