Vojenský újezd Libavá (Military Region and Training Area Libava, Czech Republic)

www.facebook.com/vojenskeujezdy
Vojenský újezd Libavá
1. Historie: Historie vzniku Vojenského výcvikového prostoru Libavá se váže k roku 1946. Z oblasti bylo nuceně vystěhováno asi 14 000 obyvatel německého původu. Od začátku padesátých let přešla vojenská správa postupně k demolicím vystěhovaných vesnic a statků. V souladu se smlouvou o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR ze dne 16.10. 1968 přešel vojenský výcvikový prostor Libavá do společného užívání našich i sovětských vojsk. Ve smyslu článku 3 této smlouvy mezi vládami ČSSR a SSSR se smluvní strany dohodly, že VVP v každém měsíci bude využívat v prvních dvaceti dnech v měsíci Sovětská armáda a v dalších deseti dnech v měsíci Československá armáda. Během působení sovětských vojsk v prostoru VVP Libavá bylo vystavěno množství stavebních komplexů.
2. Geografie: Vojenský újezd Libavá se nachází v severovýchodní části České republiky, v Olomouckém kraji -- asi 25 kilometrů severovýchodně od města Olomouce. Svojí rozlohou 32 724 hektarů je druhým největším vojenským újezdem České republiky. Vojenská výcviková zařízení se nacházejí v nadmořských výškách 500--650 metrů; nejvyšším vrcholem území je Chlum -- 705,7 m metrů nad mořem. Újezdní úřad vojenského újezdu sídlí přímo na jeho území v sídelním útvaru Město Libavá.
3. Kulturní památky: Stará Voda -- poutní kostel svatého Jakuba Většího a svaté Anny (jako poutní místo byla Stará Voda nejvýznamnější obec z celého libavska už koncem 16. století), Stará Voda -- kaple svaté Anny nad Královskou studánkou (postavena v roce 1703), Město Libavá -- Seidlerův větrný mlýn (v roce 1994 vyhlášen národní kulturní památkou), Město Libavá -- farní kostel (vystavěn v letech 1662 až 1666), Kozlov -- farní kostel, zámeček Bores.
4. Ekologie: Libavá je díky dlouhé přítomnosti vojáků unikátním přírodním celkem, kde nalezneme řadu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Vojenský újezd Libavá je z hlediska ochrany přírody a krajiny součástí tzv. soustavy NATURA 2000, kterou tvoří ptačí oblasti a evropsky významné lokality.
5. Obyvatelstvo: Vojenský újezd Libavá má celkem 1074 obyvatel. V rámci úsporných opatření se ministerstvo obrany rozhodlo sídelní útvary z vojenského újezdu vyčlenit. Jejich obyvatelé mohli sami v anketě rozhodnout, jaká bude podoba budoucích obcí. Vznikne tak Město Libavá s místní částí Heroltovice, obec Luboměř pod Strážnou, obce Kozlov a Slavkov se přičlení k jiným obcím.
6. Působení AČR: K ubytování vojsk lze využít rekonstruovanou ubytovnu ve městě Libavá s kapacitou do 350 osob, objekt Bores s kapacitou do 50 osob, areál SBV Přáslavice 60 osob a v letním období i polní srubový tábor Smilov s kapacitou 300 osob.
Výcviková zařízení:
• součinnostní střelnice Velká Střelná
• střelnice bojových vozidel Přáslavice
• střelnice bojových vozidel Smilov s pěchotní bojovou dráhou umožňující výcvik s použitím ostrého střeliva
• pěchotní střelnice Daskabát, Smilov a Loučka
• cvičiště řízení bojových vozidel Anenský vrch
• dělostřelecká střelnice Čermná
• pokusná dělostřelecká střelnice Smilov (balistická střelnice)
• ženijní cvičiště ostrého trhání Anenský vrch, Čepka a u Panenky Marie
• vodní cvičiště Čermná a Barnov
• ženijní cvičiště Barnov
• taktické směry s úseky pro nácvik boje v obraně a v útoku

Jedinečností vojenského újezdu je prostor pro intenzivní výcvik letectva na součinnostní střelnici Velká Střelná (část Milovany) a vybudovaná zařízení pro výzkumnou a zkušební činnost (pádová věž a úpravy pro střelbu podkaliberním střelivem na SBV Přáslavice, speciální zařízení PDS Smilov).
7. Budoucnost: Záměr zmenšit vojenský újezd oznámilo ministerstvo obrany v roce 2011. Ty části Vojenského újezd Libavá, které nyní podléhají ochraně přírody a armáda je opustí, zůstanou i nadále chráněné. Sídelní útvary se promění v obce. Současná ochranná pásma střelnic a výcvikových zařízení zůstávají v platnosti. Prostory s vyčleněním do civilu jsou pro činnost AČR nadbytečné, nebo jsou zatíženy požadavky, a proto je upravena hranice. Využití jak AČR, IZS i ostatními cvičícími subjekty se nemění. Také hospodářská činnost zůstane ve stejném rozsahu, jak je nyní a v kompetenci Vojenské lesní správy (VLS).