Průzkum části pražské kombinované kanalizační kmenové stoky A v úseku mezi spojovací komorou s kmenovými sběrači AI a AII a dolním koncem štoly pod městskou částí Letná. Délka prozkoumaného úseku cca 1,3km.
Pokud se zajímáte o kanalizaci u nás, je možné, že jste už někdy narazili na články a reportáže o pražské kmenové stoce A. V médiích je často popularizován tzv. Cizinecký vstup na Staroměstském náměstí, kde se stékají kmenové sběrače AV, AVI a AVII, tvořící pak počátek kmenové stoky A. Přímo na Staroměstském náměstí má stoka i odlehčovací komoru, z níž OS vede ulicí Kaprova do Vltavy. Pak stoka vede ulicí Pařížská k Čechovu mostu, kde se do ní napojují další dva kmenové sběrače, každý z jedné strany, vedoucí k ní podél Vltavy po Starém Městě, s označeními AIV a AIII. Stoka A k nim klesá skluzem o několik metrů níže, a s průtokem kolem 400l/s si to vletí do dvojité shybky pod Vltavou, zde uloženou v hlubokém korytě. Shybka podchází v ose Čechova mostu říční vody a končí na levém břehu na Nábřeží Edvarda Beneše. Zleva po směru toku se tu do stoky A v obrovské spojovací komoře s ochozí galerií napojují další dva kmenové sběrače, AI a AII. Tady začíná dokumentace tohoto průzkumu, rovněž je to další, už párkrát zveřejněné místo na internetu, vodárny se těmito stavbami, které by dnes jen těžko někdo stavěl, rády chlubí. V článcích je pak většinou napsáno, že stoka A vede jen od Starého Města, ale zejména před dokončením kmenové stoky K v roce 1976 sem tekly vody i z povodí Botiče (stoka CXII), od Braníka (stoka CXXVII), nebo právě stokami AI a AII i povodí Motolského potoka (stoka M). I dnes povodí stoky A sahá až do Hlubočep a manipulací na rozdělovacích komorách by do ní dokonce šlo převést stoku K před výtoňskou shybkou.
Tolik k úvodu, abyste měli pojem o rozsáhlosti systému kmenové stoky A. Před stavbou stoky K byla velmi přetížená, dnes jí proudí celé Staré Město s většinou Vinohrad a také Malá Strana, ale i část Smíchova. Během průzkumu, který začíná v nepsané odlehčovací komoře na kmenovém sběrači AI na nábřeží Edvarda Beneše, byl do sběračů převeden průtok skoro celé kmenové stoky/sběrače M (Motolský), což přidávalo ještě zhruba nějakých 200 l/s na celkovém průtoku. Stoky AI a AII přichází ke stoce A od Malé Strany pod sebou, stoka AII je dole. U odlehčovacích komor se stoky rozbíhají a klesají skluzy do stoky A. Slézt skluz jsem se pokusil nejprve bez kontaktu s vodou, ale dole nebyla jiná možnost, než prostě do toku vkročit. Okamžitě po doteku s hladinou mi proud podrazil nohy a po zadku jsem byl vyklopen a mírně vykoupán ve stoce A. Od toho momentu některé záběry a fotografie nejsou nic moc, protože jsem měl všechno mokré. Pořádně jsem zdokumentoval a užil si neskutečnou spojovcí komoru přímo hluboko pod Letenskými schody. Nevedou do ní běžné šachty, nýbrž speciální vstup přes dveře pod Čechovým mostem. Po prohlédnutí si této úžasné stavby s klenbovým stropem z tisíců cihel bylo na čase se vydat dál stokou A a prohlédnout si další, také trošku známé místo hned o pár desítek metrů dál. Přímo pod bývalým monumentem Stalinova pomníku do stoky A sestupuje hlubinná šachta s hloubkou k 50 metrům. Původně šachta sloužila jako větrací, s výstavbou žulové sochy zanikla. Dnes slouží jen jako přístupová. Středem pozornosti v této šachtě je rozhodně točité schodiště, ještě umocňující zdejší fantastickou atmosféru.
Zpět do kmenové stoky A. A protože postupovat jí proti proudu opravdu nepřipadalo v úvahu vzhledem k průtoku přes 650l/s, vydal jsem se dál po toku štolou pod Letnou. Tato přes 100 let stará štola si krátí trasu stoky A do Bubenče, kde vedla na starou čistírnu odpadních vod. Štola také umožňuje šetření sklonu stoky a nátok na čistírnu byl plně gravitační. Při povodních také převádí říční vodu, což zajišťuje, že tento úsek se nezatápí stojatou vodou. Celý systém je úctyhodně promyšlený a někdy si třeba o něm zvlášť řekneme něco víc.
Co už nikdo nezná, jsou další dvě hlubinné šachty na trase štoly stoky A. Obě jsem minul a ve videu jsou také zdokumentovány, už jen zespodu. Prostřední šachta má oválovité schodiště, působící snad ještě lépe než to předchozí. Poslední šachta je skromnější, se stupačkami, žebříkem a odpočívacími balkónky po straně. To už se ale blížím k dolnímu, respektive severnímu portálu štoly na okraji parku Stromovka. Stoka A je zde stále tak vysoko, že by ve Stromovce vedla skoro na povrchu, a proto je za dalším impozantním objektem na dolním konci štoly vedena v náspu pod ulicí Goetheho. Následující oblast systému za tímto místem je zdokumentována v mém úplně prvním videu z Prahy, takže kdo neviděl, doporučuji zhlédnout. Tento průzkum však končí už na konci štoly. Dál není vhodné jít, protože stoka je přímo skokem napojena do kmenové stoky K, resp. kolektoru ACK, už jen kousíček před ÚČOV Bubeneč. Proto poslední záběry tohoto videa jsou z domečku a komory na konci štoly.
Tím byl zakončen další náročný prozkoumávací den v Praze. Kolik toho jde stihnout!
Děkuji Vám za sledování!
Информация по комментариям в разработке