Hrad Velhartice
-------------------------
Sloh: gotický
Výstavba: 80.–90. léta 13. století
Stavebník: páni z Velhartic
Další majitelé: páni z Hradce, páni z Rýzmberka, páni z Rožmitálu, Šternberkové aj.
Současný majitel: český stát
Adresa: Velhartice, Česko Česko
Nadmořská výška: 640 m
Souřadnice: 49°15′46,62″ s. š., 13°23′58,37″ v. d.
Velhartice jsou hrad ve stejnojmenné obci v okrese Klatovy. Stojí na skalnaté ostrožně nad levým břehem řeky Ostružná v nadmořské výšce 640 metrů. Byl založen na konci třináctého století pány z Velhartic. Dominantu hradu tvoří zřícenina paláce zvaného Rajský dům a věž Putna, mezi kterými vede unikátní kamenný most.
Na základě dendrologických údajů se podařilo zjistit, že hrad byl založen na přelomu osmdesátých a devadesátých let třináctého století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1318 a uvádí prvního majitele, kterým byl Bušek z Velhartic. Po něm hrad zdědil stejnojmenný syn Bušek a po jeho smrti okolo roku 1371 se velhartickým pánem stal Buškův syn Jan z Velhartic. Za něj se hradu z neznámého důvodu zmocnil Hertvík z Degenberka. Unesl také Janovu mladší dceru Annu do Bavorska a doufal, že mu za ni Jan z Velhartic přenechá velhartické panství. Na Janovu stranu se postavil Oldřich z Rožmberka a zahájil s Hertvíkem ozbrojený konflikt, který skončil smírem až v roce 1387.
Věž Putna a kamenný most, který ji spojuje s Rajským domem
Nádvorní stěna Rajského domu
Jan z Velhartic zemřel před rokem 1390. Zanechal po sobě dcery Kateřinu a Annu, které se obě provdaly za pány z Hradce a zdědily po polovině hradu. Po smrti prvního manžela, kterým byl Menhart z Hradce († 1391), se Anna provdala za Václava z Vartenberka. Jejich podíl hradu potom roku 1395 koupil Jan starší z Hradce, manžel Anniny sestry Kateřiny. Jeho syn Menhart nechal údajně postavit velkou věž určenou k úschově českých korunovačních klenotů během husitských válek. Věž však vznikla již ve druhé polovině čtrnáctého století a korunovační klenoty byly na hradě uloženy až v době vlády krále Jiřího z Poděbrad.
Za pánů z Hradce hrad spravovali purkrabí z řad nižší šlechty. Byli jimi Čeněk ze Suchdola (1425–1426), Jan starší z Běšin (1427), Petr Štrouch z Chlumku (1430–1433), Jan Starší z Běšin (1435–1444), Olkmar z Neznašova (1445–1452), Oldřich z Košumberka (1453), Petřík z Mlazov (1457) a Vilém z Košumberka (1458).
Roku 1453 zemřel Menhartův syn Oldřich z Hradce. Zanechal po sobě nezletilé děti, jejichž poručníkem se stal Zdeněk ze Šternberka, který velhartické panství prodal Děpoltovi z Rýzmberka. Jeho synové Vilém a Půta je poté drželi až do počátku šestnáctého století. Roku 1506 se jako nový majitel uvádí Zdeněk Lev z Rožmitálu. Svým nákladným způsobem života se velmi zadlužil a dluhy nedokázal splatit ani jeho dědic Adam Lev z Rožmitálu. V roce 1540 nebo 1541 proto Velhartice prodal Adamovi I. ze Šternberka za 13 500 kop českých grošů. Ani později panství neprosperovalo. Bylo proto roku 1589 rozděleno, a část s hradem připadla Jindřichovi Plánskému ze Žeberka. Jeho vnuk Jan Viktorin ji roku 1597 prodal Volfovi Perglarovi z Perglasu.
Před třicetiletou válkou hrad patřil Volfovu synovi Václavu Otakarovi z Perglasu, který se na straně českých stavů zúčastnil stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře přišel o všechen majetek. Velhartice roku 1622 získal generál Baltasar Marradas a o šest let později je za 55 tisíc rýnských zlatých koupil plukovník Martin de Hoeff-Huerta, který nechal v hradním jádře vybudovat pozdně renesanční palác. Zemřel bez vlastních dětí, ale adoptoval Annu Marii z Voldavy, které odkázal veškerý majetek. Provdala se nejprve za purkrabího z Donína a podruhé za svobodného pána z Farnsbachu. Panství se za ní opět velmi zadlužilo, a rozhodnutím místokomorníka Adama Pecelia z Adlersheimu připadlo roku 1653 malostranskému karmelitánskému klášteru. Od nich ještě téhož roku Velhartice koupila Johanka Františka Račínová z Račína. Poté se majitelé, ke kterým mimo jiné patřili Kolovratové, Bechyňové z Lažan nebo Perglárové z Perglasu, často střídali, a hrad chátral.
V roce 1848 Karel Sturmfelder z Oppenweileru na hradě zahájil opravy v duchu romantismu. Další úpravy Huertova křídla proběhly až okolo roku 1930, kdy hrad vlastnili Hennebeg-Spiegelové. Po druhé světové válce byl hrad zestátněn a využíván jako rekreační středisko.
V roce 1983 nastoupil na místo kastelána hradu Petr Mejstřík, bratr Martina Mejstříka. Hrad byl v té době v havarijním stavu a zarůstal vegetací. O hrad pečoval do roku 2019, kdy v té době jako nejdéle sloužící kastelán v Česku[16] předal hrad svému synovi Matějovi, který zvítězil ve výběrovém řízení. Během této doby byl hrad opraven a výrazně vzrostla jeho návštěvnost veřejností.
camera: BlackBerry PRIV
#hrad #velhartice #sumava #motorflash #biker7
Информация по комментариям в разработке