Julčo, proč hoří tvá líc foxtrot 1929, Polydor T 42594, Jurist/ Allan, kap. Zity, zp. Kreuzmann

František Kreuzmann (1895 – 1960) byl operetní zpěvák a činoherní i filmový herec. Hrát začínal v roce 1913 u různých kočovných hereckých společností. Po první světové válce učinkoval v letech 1919–1923 v Plzni, v letech 1923 – 1926 pak v Národním divadle v Brně. V roce 1926 jej angažoval Jaroslav Kvapil do pražského Divadla na Vinohradech, kde působil do roku 1940. Od roku 1940 téměř až do smrti byl členem činohry pražského Národního divadla. Již od roku 1926 se uplatnil jako filmový herec, v polovině třicátých let patřil mezi nejvíce obsazované české herce. Méně známou skutečností je, že od poloviny dvacátých let natočil velkou řadu gramofonových nahrávek, které byly vydávány na etiketách gramodesek Gramophone Record a Polydor ve dvacátých letech, dále pak Homokord, kde nahrával pod jménem Bedřich Křižík a ve třicátých letech i pro značku Odeon a Ultraphon. Jeho pěvecký projev se časem začal proměňovat ze standardního projevu divadelního pěvce na laškovně kabaretního.
Zajímavý je hudební doprovod nahrávky, který pořídila Posádková hudba Brno 2, jejímž kapelníkem byl František Zita (1880 – 1946). Toto hudební těleso bylo přiděleno k pěšímu 43. Pluku v Brně. Zita zde působil jako kapelník od roku 1920 – 1935. Tento vojenský orchestr byl v Brně nesmírně oblíbený. Hrál při různých příležitostech na veřejnosti, plesech, symfonických koncertech, apod. Sám Zita byl mimořádným hudebníkem. Složil mnoho skladeb – pochody, valčíky, polky, tanga. Byl též fenomenálním instrumentalistou. Ovládal hru na veškeré smyčcové i dechové nástroje. Z jeho skladeb byl nejproslulejší Slavnostní fanfárový pochod (La Trieste). Patrně velká oblíbenost vojenského orchestru vedla firmu Polydor k rozhodnutí, aby doprovázel brněnské zpěváky při nahrávání na gramodesky. Nahrávací studio sídlilo v nedaleké Vídni. Pro Polydor pořídila tato posádková hudba více než 80 snímků a doprovázela zpěváky Kreuzmanna, Nového, Purkrábka, Šindlera a další.