Tatínek

Kdo by neměl rád osobnost Zdeňka Svěráka? Nepochybně se i tací najdou, ale náš dnešní film je určen právě těm, kteří ho mají v úctě a oblibě. Film společně natočili tvůrcův syn, režisér Jan Svěrák, a jeho kolega Martin Dostál a dali mu lehce humorný podtitul „Mramorizace Zdeňka Svěráka“. V roce 2004 tak spatřil světlo světa milý, lidský, hřejivý, citlivě natočený, i když místy překvapivě kontroverzní a pro zúčastněné zřejmě i trochu bolestivý celovečerní dokument o Člověku Zdeňku Svěrákovi. Divák má možnost poznat kouzlo mnoho desítek let trvající sounáležitosti, na jejíchž základech stojí úspěch slavného divadelního cimrmanovského souboru. Pohlédneme do rodinného zázemí, kde odhalíme pro řadu diváků možná neznámé, ale o to zajímavější odrazy osobních osudů Zdeňka Svěráka ve filmech, které podle jeho scénářů vznikly. Dokument vznikal v rozpětí více než jednoho roku, sestřihem vznikl láskyplný a přitom objektivní film, jenž je navzdory leitmotivům loučení a stárnutí obrazem optimistického, činorodého a nadějeplného života vlivného českého umělce. Celý film je provázen i písničkami Jaroslava Uhlíře, které Zdeněk Svěrák opatřil texty.
Zajímavosti:
• Po čtrnácti natáčecích dnech rozprostřených v průběhu více než jednoho roku měli Jan Svěrák s Martinem Dostálem natočeno 80 hodin hrubého materiálu. „Abychom se v úlovku vůbec vyznali, vypsali jsme si všechna zajímavá místa na kartičky - bylo jich přes šest set,“ vzpomíná Jan Svěrák.
• Nezapomenutelná hláška z filmu: „Neříkej mu hajzle, je to tatínek tvých vnoučat.“