„Gender“ vs. lidská práva v debatách o Istanbulské úmluvě

Debata v rámci konference projektu OliPol (prostorprospor.cz)
"Stále aktuální? Lidská práva v polarizovaném kontextu" z 10. 4. 2024

Petra Kalenská, právnička, Ph.D. z mezinárodního práva se zameřením na lidskoprávní mechanismy, pracovala pět let v Sekci lidských práv Úřadu vlády
Vanda Černohorská, socioložka, Sociologický ústav Akademie věd ČR a předsedkyně Genderové expertní komory ČR.
Lucie Zachariášová, právnička, členka a býv. tajemnice Rady vlády pro rovnost žen a mužů
Po desetiletí debat ohledně tzv. Istanbulské úmluvy nebyla na začátku roku senátem schválena ratifikace Istanbulské úmluvy, sněmovna o n ani nehlasovala. Cílem debaty je porozumět proceům, které vedly k zpochybnění IU a její neratifikaci.

Dlouhá rozprava před a během hlasování byla nesena odbornou shodou a úsilím o její ratifikaci v prostředí rostoucí problematizace zejména pojmu gender. Soustředěný a ogranizovaný odpor proti této úmluvě nakonec převážil. Jak se ukázalo i v senátní rozpravě, spíše než odborně technickou má tento odpor zejména ideologickou povahu a také mezinárodní rozměr – IU byla odmítnuta v posledních letech v řadě zemí Jižní a Východní Evropy.

Cílem debaty je porozumět procesům, které vedly k zpochybnění IU a její neratifikaci. Zdá se, že probíhá konzervativní revolta proti instituci lidských práv, která po Polsku a Slovensku zasáhla i Česko, nebo že rozpadá se přinejmenším rozpadá konsensus o mezinárodním režimu lidských práv.


Lze české odmítnutí ratifikace připsat rostoucímu vlivu „anti-genderové ideologie“, která jinak rámuje pojem práv a negativně vnímá mezinárodní právní systém? Nebo je třeba hledat důvody rozpadu konsensu i v širších souvislostech, např. v politizaci témat společenské změny, liberálního feminismu či mezinárodního řádu obecně?
Přineslo ideologické rámování pojmu „gender“ další dopady na sociální politiku a ženská či menšinová práva (v tématech potratů, definice znásilnění, manželství) nebo se jedná o rozdílné debaty?
Znamená odpor proti běžnému lidskoprávnímu dokumentu širší tendenci zpochybňování lidskoprávního systému a našeho postavení v něm?