Скачать или смотреть O bezrohém polštářku; O chodícím džbánku

Jeden malý polštářek se jmenoval Roháček a kvůli svému jménu se moc zlobil.
"Jakýpak já jsem Roháček? Jsem přece měkký a teploučký, nikoho nebodám ani netrkám," říkal často hračkám v Petříkově pokoji.
"Ale rohy máš," smály se kostky ze stavebnice. "Zrovna jako my."
"To není pravda," bránil se Roháček. "Moje růžky jsou vystlané peřím, stejně jako moje bříško!"
Jenže co naplat, rohy to byly, a dokonce čtyři. Polštářek by se klidně mohl jmenovat Roháček Čtyřrohý, ale tak těžké slovo kostky naštěstí neuměly vyslovit.

"A tak se vydal na cestu jednou v noci tajně a než se rozednilo a zhasla poslední hvězdička, byl na kraji lesa. Je pravda, že ho ta cesta stála hodně námahy, protože džbánky moc rychle chodit nedovedou. Spíš se jen tak kolébají ze strany na stranu a ještě musí dávat dobrý pozor, aby nezakoply a nerozbily se na střepy.
Malovaný džbánek z Petříkova pokojíku pozor dával. Vyhýbal se kořenům a kamínkům a nakonec přece dokázal, co si umínil."

Roztomilé dětské pohádky spisovatelky Evy Bešťákové
S radostí čte Ráďa