Jáchymovské uranové peklo - Abeceda zločinů komunismu

V jáchymovských uranových dolech začala používat otrockou práci válečných zajatců již německá okupační správa. V poválečné době zde nuceně pracovali němečtí zajatci a odsouzení kolaboranti. Po převzetí moci komunisty zde začaly vznikat tábory nucené práce na základě zákona 247/48 Sb, do kterých byli posíláni političtí vězni. Mnoho to stálo život.
V letech 1949-1951 se v prostoru Jáchymov a Příbram nacházelo celkem 5 táborů. Nejednalo se o klasická vězeňská zařízení - v táborech byli tzv. chovanci, kteří sem byli posíláni maximálně na 2 roky. Celkem zde v této době bylo vězněno na 5 tisíc osob. Do roku 1954 zde bylo zřízeno celkem 18 nápravně pracovních táborů. Na ostraze se do podílel útvar SNB Jeřáb, dále pak Vnitřní stráž ministerstva vnitra. V těchto táborech byli kromě politických vězňů i kriminální, retribuční a jiní v počtu 14 tisíc.
Podle oficiálních údajů jich 31 bylo zastřeleno na útěku, 229 zemřelo při pracovních úrazech. Do toho nejsou započteni ti, kteří zemřeli na nemoci v důsledku ozáření či podmínek v lágrech.

Vlastimil Rychlík se v roce 1949 jako dvaadvacetiletý absolvent Obchodní akademie v Brně pokusil o útěk na Západ. Neúspěšně. Skončil ve vězení, nejdříve na Borech, potom v Jáchymově, kde pracoval na obávané věži smrti. Po všech odsouzeních a trestech za nepovedené útěky strávil za mřížemi celých devatenáct let. Na svobodu se dostal během pražského jara v roce 1968. Ihned poté emigroval do USA. Dnes žije jako penzista v New Yorku.