Velikonoce – nejdůležitější křesťanský svátek, ve kterém pevně zakořenily pohanské zvyky. Pojďme se podívat co má společného beránek, zajíc, vajíčko a další velikonoční symboly a tradice.
●
00:30 Jarní rovnodennost
00:50 Velikonoční pohanské zvyky
02:07 Pesach
03:17 Boží hod velikonoční
04:09 Velikonoční pondělí
▪▪▪►Podpořte kanál ODBĚRem nových videí: http://bit.ly/ParMinutHistorie
▪▪▪►FACEBOOK: / par.minut.historie
▪▪▪►TWITTER: / pm_historie
● Další díl série - Svátky a tradice:
Svatý Valentýn a Den svatého Valentýna - odhalení původu dne zamilovaných • Svatý Valentýn a Den svatého Valentýna - o...
● Mohlo by Vás zajímat:
Co, kdo, kdy, kde, jak, proč? • Co, kdo, kdy, kde, jak, proč?
#PárMinutHistorie / #PMHistorie
/ párminuthistorie
Hudba:
Song: Jarico - Paradise (Vlog No Copyright Music)
Music promoted by Vlog No Copyright Music.
Video Link: • Видео
Song: Ikson - Together (Vlog No Copyright Music)
Music provided by Vlog No Copyright Music.
Video Link: • Ikson - Together (Vlog No Copyright Music)
Velikonoce historie a tradice
Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanský svátek oslavující zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jak už to u křesťanských svátků bývá zvykem, kryjí se i Velikonoce s pohanskou oslavou. O čemž svědčí i původ tradic s nimi spojených sahající daleko do předkřesťanské doby.
Jarní rovnodennost
Jarní rovnodennost nastává tehdy, když se slunce při svém ročním cyklu z jižní polokoule na severní ocitne na rovníku a den i noc trvá shodně dvanáct hodin. Začíná astronomické jaro, které naši předci vítali s radostí.
Velikonoční pohanské zvyky
Pohané oslavovali znovuzrození jara a plodnost. Příroda se probouzela k novému životu. Hospodáři zasévali obilí do misky postavené za oknem a mladé zelené výhonky měly odehnat zimu a urychlit příchod teplých jarních dnů. Lidé se obdarovávali vejci barvenými do temně rudé. Vejce představovalo plodnost a červená barva krev – životní sílu. Proto se také Velikonoční pondělí někdy nazývá Červené pondělí. Sbíraly se mladé výhonky vrbového proutí, kterými měl být šlehán každý, nejen dívky, pro zajištění zdraví, mládí a plodnosti. Od slova pomladit můžeme vysledovat název pomlázky. Koledovat chodili hlavně mladí chlapci a šlo s trochou nadsázky o namlouvací rituál, při němž si vybírali svou budoucí ženu. Na některých místech se místo pomlázky mladí chlapci a děvčata polévali vodou. Což v sobě neslo jistou symboliku plodnosti. Velikonoční zajíček také od dávných časů představuje rozmnožování a plodnost.
Pesach
Přes všechny zachované pohanské zvyky nemůžeme Velikonocům přiřknout pohanský původ. I když symbolika vítání jara – nového života a Ježíšovo zmrtvýchvstání – vzkříšení má nepřehlédnutelně stejný význam. Pesach – židovské Velikonoce jsou totiž nejstarším náboženským a vůbec prvním křesťanským svátkem. Pesach oslavuje pochod Izraelitů z Egypta a připomíná vysvobození člověka z otroctví. Údajně řekl Hospodin Izraelitům, aby obětovali zdravého beránka, jeho krví pomazali rámy dveří svých domů a tak budou ochráněni před poslední ranou egyptskou – pobitím prvorozených. Ježíš zemřel v době tohoto svátku a přibližně dvacet let po jeho smrti dostává pesach více křesťanský význam a začíná se oddělovat od židovských oslav. Symbol beránka přešel na Ježíše Krista, jenž se obětoval obrazně jako beránek, za spásu lidstva. Spolu s křesťanstvím se šířily i Velikonoce a ty postupně splynuly v jedno s oblíbenými pohanskými tradicemi.
Boží hod velikonoční
Na Boží hod velikonoční nesměl chybět tradiční mazanec, nejstarší obřadní pečivo v Česku. Někdy byl přezdíván bochánek, protože se pekl ve tvaru chleba. Původně šlo o slané pečivo ze sýra a vajec. Mazanec připravovali již staří Slované, pro které symbolizoval slunce. Kromě koláčů, klobás, uzeného masa či drůbeže se podávala sekanice. Pokrm z více druhů masa, vajec a mladých kopřiv. V oblastech, kde se do sekanice přidávaly kousky telecí hlavy je známá, jako hlavička. Také se v železných formách tzv. oplatnicích pekly velikonoční oplatky z nekynutého těsta. Nechybělo ani připíjení na zdraví, jaro a bohatou úrodu.
Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí bylo vždy oblíbeným a společenským svátkem. Chlapci měli otevřené dveře do každého stavení. Koledovat se chodilo nejdříve do domů nejkrásnějších děvčat, pokud za některou dívkou nikdo nepřišel, cítila se velmi zahanbená. Koledníci dostávali vajíčka i barevné stuhy. Červená symbolizovala lásku, zelená sympatie, žlutá odmítnutí a modrá naději...Více ve videu.
Информация по комментариям в разработке