Jak začít žít s napojením na svou mysl. A jak léčit tělesnou i psychickou bolest.

Většina lidí si neuvědomí, že napětí, přetlak, nepohoda, diskomfort vznikají z myšlenky, která se nezrodila v danou chvíli. Dokonce velmi často ani nesouvisejí s dospělostí. Vycházejí z dětství, kdy jsme se jako malí ocitli v situaci, již jsme nedokázali zpracovat, ve které jsme se nedokázali ochránit. Neměli jsme v ní být sami. V nějakém prostředí nebo v interakci s určitým člověkem jsme se necítili dobře a naše dětská mysl si to vzala osobně. Mimovolně a naprosto automaticky jsme si danou situaci vysvětlili tak, že nestojíme za to, aby nás měl někdo rád, aby se o nás někdo zajímal, abychom byli pro někoho důležití a jiná přesvědčení, kterými se mění náš vztah k sobě - z absolutní lásky k něčemu, kde často vlídný vztah k sobě necítíme. 
V období, kdy se utváří náš vztah k sobě, je proto potřeba, aby byl na místě někdo, kdo nás tou situací provede nebo zahojí vzniklé šrámy, dá patřičná doporučení, vyvodí závěry, důsledky nebo nám dá náruč, pochopení a místo, kde můžeme celou situaci vyventilovat způsobem, který je pro nás ulevující. Ve výchově dětí ale není a nebyl tento způsob doprovázení dítěte běžný. Proto jsou v nás kořenová zranění.