Letiště Podhořany (LKPN) - vývoz na svah v L-13 Blaník

Moje první zkušenost s létáním na svahu vůbec, a to na svahu Železných hor, kterou jsem absolvoval na letišti v Podhořanech u Ronova (LKPN). Byl to seznamovací let za účelem získání kvalifikace sólo létání na místním svahu, který jsem provedl s instruktorem Honzou Černým, a zároveň "zálet počasí" na svahu a ověření že "už to nosí" a můžou se tam "vystřelit" další piloti (startovali jsme okolo třičtvrtě na 11).

Létali jsme na tzv. hlavním svahu, což je zhruba 4-kilometrová část hřbetu ohraničená severozápadně obcí Licoměřice a jihovýchodně zříceninou hradu Lichnice (ta je vidět třeba v čase videa 6:30 jako takový světlejší flek na hřebenu v poloze přesně vedle přední větrací klapky na čelním štítku kabiny a svisle přímo nad rychloměrem - pro nepiloty druhý budík zleva).

Jak se ukázalo, síla větru v té první části letového dne byla na Blaníka ve dvojím tak tak (při startu foukal vítr okolo 15kt - cca 7,5 m/s z kurzu 230) a prakticky celý let jsme bojovali na úrovni výšky 700m QNH, což je v podstatě minimum pro létání na tomto svahu. Absolvovali jsme celkem 10 "osmiček" na zmíněném úseku, ale při jedenáctém náletu už jsme měli výšku jen cca 680m QNH, což je pouhých 300m nad úrovní letiště, takže nejvyšší čas opustit svah a provést standartní přiblížení k letišti na dráhu 25. V čase 44:45 míjíme červenobílý stožár vysílače na severním konci hřbetu a je vidět, že jsme již téměř v jeho úrovni (na výškomeru 670m QNH), takže instruktor se po jeho minutí správně rozhoduje otočit a vrátit se na letiště. Prostě vítr nafukující svah na chvíli trochu zvadnul a pokles pod minimální doporučenou výšku na této části svahu znamenal návrat na letiště.

Nicméně i tak jsme tam vydrželi krásných 48 minut a pro mě to znamená možnost se sem někdy za lepších podmínek vrátit a se souhlasem místních letových velitelů si na svahu polétat a třeba i sólo. Vítr během dne postupně sílil, takže ze šesti z hangáru vytahaných letounů tam pár létalo v podstatě až do soumraku.

Za umožnění se u nich na svahu svézt děkuji především šéfovi plachtařského létání Milanu Švorcovi a instruktorovi Honzovi Černému za vlastní vývoz. Dostal jsem během letu nepřeberné množství užitečných informací, které budu muset postupně vstřebat :D .... Tak ještě jednou díky kluci a ať to lítá.