PŘEMYSL OTAKAR I. Jak získal Zlatou bulu sicilskou?

Pro více informací rozklikněte 👇 Nové video kanálu o zásadních osobnostech dějin, který vytváří Pavel Zuna a tým populárního pořadu Slavné dny.
🎙 Poslouchejte Životy slavných jako podcast
Spotify 👉 https://spoti.fi/3wGa2M9
Apple Podcasts 👉 https://apple.co/3PznIRH
Google Podcasts 👉 https://bit.ly/3wCFOL5

Kdy se Přemysl Otakar I. narodil, není přesně známo. Historikové nejvíce zmiňují rok 1155, ale někdy také rok 1160, dokonce i období 1165–1167. Tak jako tak, zemřel v roce 1230 a dožil se tak na svou dobu úctyhodného věku, „až“ 75 let.

Zlatá bula sicilská byla více méně symbolický dokument, který stvrzoval už předchůdci nastavený vztah mezi českým panovníkem a Svatou říší římskou. S doslovným naplňováním jednotlivých bodů si totiž nikdo hlavu nelámal. Například: bula vypočítává, že český panovník měl být napříště osvobozen od všech povinností vůči říši, až na účast na říšských sněmech, „pokud se konaly v Merseburku, Norimberku nebo Bamberku". Přemysl přitom v následujících letech navštívil všechny možné říšské sněmy (například v Řezně nebo Innsbrucku), jen ne ty v bule uvedené. Dále: v případě doprovodu římského krále na jeho korunovační jízdě do Říma byl český král povinen "vypravit 300 jezdců nebo zaplatit 300 hřiven stříbra". Přitom nejsou žádné doklady o tom, že by kdy český panovník nějaké vojáky vysílal či platil takovou sumu.

Do Přemyslova života i politiky zasáhl i soukromý život. První manželství s Adlétou Durynskou totiž Přemysl nechal po dvaceti letech anulovat, prý kvůli tomu, že byli vzdálení příbuzní (což mu 20 let nevadilo). Druhá žena totiž byla Konstancie Uherská, dcera uherského krále, která se pro jeho evropskou diplomacii hodila mnohem více. Zapudil tak i všechny čtyři potomky s Adlétou, včetně prvorozeného – už dospělého – syna Vratislava. Velmi tím riskoval: nejenže o svůj nový svazek musel bojovat na mnoha frontách, včetně uznání od papeže. Ale také musel doufat, že i nová žena mu porodí mužského potomka, který se dožije dospělosti. To se podařilo v osobě budoucího krále Václava I.