Скачать или смотреть Václav Bělohradský: Antropocén a materiální ohnisko ústavy – EDO 2021

Záznam besedy Ekologických dnů Olomouc (10–12.9.2021). www.slunakov.cz

Každá ústava má své „materiální ohnisko“ – nadlegální rámec legality, nezměnitelný ani právní argumentací ani vůlí většiny. Takovým materiálním ohniskem všech liberálně-demokratických ústav byl projekt emancipace-politika důsledného vyvázání co největšího počtu jednotlivců ze všech omezení a závazků spjatých s přináležením k nějakému celku nebo s biologickou identitou. Co si subjekt sám svobodně nezvolil, je potenciálním zdrojem útlaku a diskriminace, včetně pohlaví či vzhledu. Emancipace, jejíž klíčovou složkou je růst technologické moci nad našimi těly a nad světem, může být vyprávěna také jako vzpoura proti human condition, jako jednání vedené narcisistickým bludem nekonečného ekonomického růstu a akumulace vědění, díky nimž se lidský život emancipuje od své biologické a fysické hranice. Věk antropocénu vyznačuje fakt, že mezi horizontem očekávání, spjatým s projektem emancipace člověka, a prostorem zkušenosti, spjatým s jeho biosociální situovaností na planetě Zemi, se otevřel konflikt: neexistuje planeta, která by unesla chiméru větší a větší emancipace člověka od jeho bio-geo-logické situovanosti na planetu Země. Materiální ohnisko liberálně-demokratických ústav je proto nutné podrobit radikálnímu přehodnocení, jehož vyústěním by měla být „emancipace od mýtu emancipace“ a následné přijetí nové „post-emancipační“ společenské smlouvy. Musí být do ní vepsány především „planetární meze lidského jednání“, planetary boundaries, jak označujeme vědecky legitimizované vymezení „prostoru pro jednání člověka“, jehož hranice pozemšťané nemohou překročit beztrestně.



Prof. Václav Bělohradský (*1944 Praha) je významným a veřejně známým současným českým filosofem a sociologem, sám o sobě říká, že je publicistou. Je spojován s myšlenkovým světem Jana Patočky. Vystudoval na FF UK v Praze češtinu, historii a filosofii. V roce 1970 po sovětské okupaci odešel do emigrace a působil postupně jako pedagog na Filozofickém institutu v Janově. Od roku 1990 byl profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu a profesorem na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Česky vydal například knihy: „Myslet zeleň světa“, „Přirozený svět jako politický problém“, „Člověk bez skrupulí“, „Kapitalismus a občanské ctnosti“, „Mezi světy a mezivěty“, „Společnost nevolnosti“.