Jak je to ve věži kostela Narození Panny Marie se zvony se nám povedlo zjistit 23. listopadu 2024, po domluvě se správcem kláštera Filipem Hrubým a díky ochotě místního kostelníka Vlastislava Reta.
Věž byla, k původně gotickému kostelu, nově přistavěna v roce 1672. Jenže se už po dvou letech zřítila, značně poškodila kostel a přinesla údajně zkázu i třem v ní zavěšeným zvonům. Aby toho po opravě věže nebylo málo, tak v ji roce 1690 navíc značně poškodil požár. Zda poškodil i zvony, pokud již byly zavěšeny nové, nevíme.
Stavba kostelní věže v 70. letech 17. století souvisela s obdobím nebývalé prosperity kláštera. Roku 1674 byl pořízen historicky i umělecky velice cenný zvon od vyhledávaného zvonařského mistra Štěpána Pricqueye z Klatov, který ho ulil ve svých 65 letech.
Zvon je to majestátný s výškou 94 cm bez koruny a 113 cm s královskou korunou, spodní průměr je 115,5 cm a hmotnost cca 921 kg. Hlavní úderový tón je mírně nadladěné e1. Svým tvaroslovím i kvalitou zpracování plně náleží k lotrinské produkci. Po jeho ometení a částečném odstranění vrstvy holubího trusu nás uchvátila také jeho nádherná výzdoba.
Zvon s šestiuchou korunou zdobenou skoro až secesními maskarony, má čepec zdobený výraznou plastickou linkou a žlábkem uzavřenou tenkými oběžnými linkami. V jeho spodní části jsou po obvodu reliéfy obličejů andílků s patrnými křížky i ozdobami na krku.
Horní část krku je velice bohatě zdobena a obsahuje i nápisový pás sevřený jednoduchými plastickými linkami s textem v latině a dělícími prvky v podobě křížů, hlaviček andělů i tradiční barokní ruky s nataženým ukazováčkem: ECCE CRVCEM DOMINI FVGITE PARTES ADVERSAE ANNO DOMINI 1674 (Hle, Pánův kříž. Odejděte všechny zlé síly. Léta Páně 1674). Pásy s ornamentální rostlinnou výzdobou jsou nad i pod nápisem. Ve spodní části jsou pak na jednoduché lince zavěšeny girlandy tvořené květy střídající se s andílky obklopenými další bohatou rostlinou výzdobou.
Ve střední části krku jsou umístěny čtyři reliéfy. Prvním je znak Tepelského kláštera, kolem kterého jsou v rozích čtyři písmena M K P C a za každým místo tečky kvítek. Může jít o zkratku jména a titulu donátora, vyloučena není ani zkratka čtyř slov či jmen. Zaujalo nás také umístění berly na znaku vlevo, zatímco současný znak Tepelského kláštera ji má vpravo.
Na protilehlé straně se nachází postava muže s holí v jedné a knihou v druhé ruce s pravděpodobně ovcí u nohou, stojící v „bráně/přístřešku“ tvořené „tympanonem“ a čtyřmi sloupy s květinami ve vázách. V tento moment se zdá, že jde o vyobrazení sv. Vendelína, ochránce pastýřů, poutníků, dobytka a polí, zároveň pomocníka v nouzi.
V původně pohledové části těla zvonu je nádherný reliéf modlící se Panny Marie v doprovodu šesti andělů, stojící na půlměsíci v identickém přístřešku jako sv. Vendelín. Pod tímto reliéfem je pak umístěno oválné nápisové zrcadlo s latinským textem: STEPHANVS PRICQVEY CIVIS CLATTOVIENSIS ME FVDIT (Štěpán Pricquey měšťan klatovský mě ulil). Nechybí ani zvonařská značka Pricqueyů se zvonkem.
Posledním reliéfem na protilehlé straně je výjev z ukřižování Ježíše Krista, pravděpodobně vycházející z Janova evangelia. Proto pod Ježíšem na kříži s nápisem INRI stojí na pásu s rostlinnou výzdobou dvě postavy se svatozářemi - modlící se Marie a učedník. Kříž je umístěn na „pahorku“ tvořeném rostlinnou výzdobou a v ní je opět zakomponována hlavička anděla.
Přechod těla je zdoben svazkem tří plastických linek a na věnci je pak dvojice oběžných plastických linek.
Zvon je zavěšen na dřevěné zvonové stolici. Na dubové hlavě je upevněn pomocí kovaných upínacích pásů. Na hlavě je vyrytý letopočet 1932. S meziválečným obdobím koresponduje i ocelové ráhno s protiváhou a srdce s kulovitou pěstí z chomutovské zvonařské dílny Richarda Herolda. Ten zvon při výměně zvonového příslušenství pootočil kvůli výtlukům.
Jak už jsme zmínili výše, v roce 1932 se ve věži objevil chomutovský zvonař Richard Herold. Po prvoválečných rekvizicích, které se naštěstí nedotkly Pricqueyova zvonu, dostal za úkol doplnit zvonový soubor o chybějící dva zvony a malý umíráček. Jaké zvony ve věži visely do první světové války, prozatím nevíme.
Heroldovy zvony ve věži visely zhruba 10 let a i ty podlehly rekvizicím, tentokrát těm během 2. světové války. Do dnešních dnů po nich ve věži zůstalo jen dobře zachovalé zvonové příslušenství.
Pravděpodobně v 70. letech 20. století byl rekvírovaný umíráček nahrazen ocelovým zvonem ze Třineckých železáren. Odlil ho nejspíš vedoucí dílny František Švéd a při instalaci byla využita původní ocelová hlava i ráhno s protiváhou od Herolda. Zvonek s výškou 27 cm a spodním průměrem 37 cm není valné zvukové kvality. Zvon je v hlavě uvolněný, značně znečištěný trusem a potřebuje servis.
Všem děkujeme za zhlédnutí videa, palec a odběr našeho kanálu @zazvony.
#zazvony #liborek #pricquey #chotesov #kostel #zvon #bell #glocke #dzwon #cloche #campana
Информация по комментариям в разработке