#zazvony

V neděli 3. března jsme vyrazili na "přepadovku" ke Kadaňským zvoníkům do kostela Povýšení svatého Kříže v Kadani.

Přijeli jsme na poslední chvíli, ale nedělní zvonění jsme stihli. Moc děkujeme za milé přijetí Petrovi Fialovi a ostatním Kadaňským zvoníkům. Čas na detailní průzkum a zvonění na všechny zvony nebyl, i proto se s místními zvoníky musíme domluvit na ohlášené a delší návštěvě.

Protože toho mnoho o zvonech v tomto kostele zatím sepsáno není, dali jsme si s Liborkem práci a pustili se do luštění textů a sběru dostupných informací. Pojďme se podívat, co se nám prozatím podařilo zjistit:

Kostel, založený v druhé polovině 13. století a fatálně zpustošený během husitských válek, byl opraven na přelomu 15. a 16. století. V tomto čase získal i nové zvony. Ten největší, nazvaný Zuzana, byl odlit v roce 1507 a roku 1508 jej zavěsili do věže. Jenže už roku 1512 zvon pukl a byl přelit v Kadani před Svatou branou. I když se část nového zvonu odlomila, zvonilo se na Zuzanu II. více než 100 let. Při požáru města v roce 1635 se však největší zvon kostela žárem roztavil, a tak roku 1636 odlil zvonař Vojtěch Arnold na nádvoří Kadaňského hradu zvon nový - Zuzana III. Ačkoli zvon přečkal, na rozdíl od jiných zvonů, ve věžích kostela rekvizice během napoleonských válek, bohužel neunikl ničivému požáru 11. října roku 1811. Tak město přišlo definitivně o zvon Zuzana.

Kadaňští měšťané ovšem vynaložili nemalé prostředky a pozvali jednoho z nejvýznamnějších zvonařů poloviny 19. století, dvorního zvonaře Karla Bellmana z Prahy. Ten pro město ulil 6. února 1819 zvon sv. matku Annu (mimochodem, Anna se jmenovala i jeho žena) o hmotnosti zhruba 3,5 tuny, celkové výšce 175 cm, spodním průměrem 180 cm a hlavním úderovým tónem přibližně ais0/b0. Byl to Bellmannův 2. největší zvon, který kdy ulil. Ten největší byl více než pětitunový (5 102 kg) plzeňský zvon Bartoloměj z roku 1854, zrekvírovaný v 1. světové válce. A tak je dnes sv. Anna největším jeho dochovaným zvonem. Nechybělo ovšem moc a i on byl zničen, jelikož 7. července 1942 byl rekvírován. Naštěstí nedošlo k jeho zničení, takže byl v roce 1946 restituován a vrácen na severní věž. Při té příležitosti byl s velkou pravděpodobností také pootočen.

Zvon je dnes zavěšen v dřevěné zvonové stolici s dobovým hewerem na dubové hlavě se střední želenou traverzou. Poháněn je ručně dvěma zvoníky. Pod královskou korunou se šesti uchy zdobenými fantaskními ženskými obličeji se v horní části krku hned pod čepcem nachází široký pás s vegetativní (rostlinnou) výzdobou po celém obvodu. Pod ním je situován detailně propracovaný reliéf sv. matky Anny hladící a vyučující dítě držící knihu, nejspíše Pannu Marii na oblacích. Vlevo od reliéfu je patrný zbytek nápisu barvou z rekvizice 20/8/418 B (bílou barvou i uvnitř zvonu). Níže pak můžeme číst německé nápisy: „Unter den Regierung Franz I. Kaisers von Oesterreich und Koenigs von Boehmen.“

Levý sloupec:
Des geistlichen Oberhirtens
Ioseph Franz Hurdalek
Bischofens von Leitmeritz,
Des k. Landesunterkammeramts
Franz Melchers k. k. Raths und
Hofrichters, als Amtsfekrefaers:
Ioseph Wersack. Amtsfekrefaers:

Mezi sloupci dělící prvek - svislé plastické linky rozdělené kratší linkou/bodem.

Pravý sloupec:
Des k. Stadt Kaadner Burgermeisters
Iakob Marzell Sternberger,
Dann der Magistratsräthe
Iohann Egermann, Ioseph Brandner,
Franz Roehnner, Anton Mayer,
und kaadner Dekanatsadministrators
Ioseph Enenkel.

Pod sloupci:
1. řádek: Wurde diese am 11. October 1811 durch Feuer vertilgte Glocke
2. řádek: den 6. Februar 1819 auf Kosten der Stadtgemeinde wieder hergestellt.

Na protější straně je pak umístěn nádherný reliéf zobrazující povýšení svatého kříže se svatozáří, kolem kterého je shromážděno sedm postav (čtyři ženy, z nichž jedna nese cedulku s nápisem INRI, a tři muži). Pod nimi pak německý nápis kurentem: Gegossen zu Prag von Carl Bellmann k. k. Hofglockengiesser.

Na přechodu těla ve věnec je tenkými linkami uzavřená široká plastická linka. Na věnci pak po celém obvodu výzdoba tvořená rostlinným motivem s girlandami uzavřená tenkými plastickými linkami. Věnec je na několika místech poškozen (vlivem manipulace při rekvizici).

V jižní věži se nachází další tři zvony:
Největší je zvon sv. Kříž, zvoníci mu říkají Tušimičák, váží zhruba 1 tunu, spodní průměr je 115 cm a úderový tón je přibližně f1. 30. listopadu roku 1584 jej ulil jáchymovský zvonař Hanns Wieldt.

Nejstarším zvonem je pozdně gotický zvon (místní mu říkají sv. Ondřej) s váhou přibližně 200 kg, spodním průměrem 69,5 cm a úderovým tónem cis2.

Nejmladším z trojice je zvon sv. Florián ulitý v Praze roku 1779 Johannem Georgem Kühnerem. Jeho váha je zhruba 150 kg, spodní průměr 60,5 cm a jelikož je puklý, lze jeho úderový tón je gis2.

V sanktusníku se nachází zvon Umíráček, o kterém zatím nevíme vůbec nic.

Díky za zhlédnutí, palce a odběr našeho kanálu @zazvony.

#zazvony #kadan #povysenisvkrize #svanna #kostel #zvon #bell #harang #dzwon #cloche #glocke #campana