hrad Týřov

Описание к видео hrad Týřov

Hrad Týřov byl postaven vysoko nad řekou Mží (Berounkou) blízko Skryjí a založil jej český král Václav I. Oproti tradiční představě, že komplex horního a dolního hradu vznikal současně v jedné stavební fázi a že opevnění dolního hradu je odvozené z podoby francouzských hradů kastelového typu, se staví novější zjištění, učiněná na základě pečlivého stavebně historického výzkumu a petrografických rozborů dochovaného zdiva, která výše uvedený původ popírají. Podle nich byl nejdříve postaven horní hrad, považovaný badateli za bergfritový typ, stavěný běžně v českém prostředí. I ten nevznikal najednou, ale prošel určitými stavebními fázemi. Později, patrně až za Přemysla Otakara II. byl k hornímu hradu připojen dolní hrad, do nedávna prezentovaný jako francouzský kastel. Kastelové hrady z období vlády Filipa Augusta však vypadají úplně jinak. Dolní hrad můžeme spíše považovat za stavbu, která obsahuje pouze více věží a tím získala tvářnost kastelu. Vzor k takové realizaci mohl stavebník spatřovat v podobě opevnění nově zakládaných českých měst. Prvky tak typické pro francouzské kastely, jakými jsou stěžejkový most, způsob zesílení opevnění předbraní, vysoké štěrbinové střílny, aj., na Týřově nenajdeme. Zarážející je i absence jakýchkoli střílen (až na výjimku) v dochovaném zdivu flankovacích věží. Není ani patrné, že by věže měly nějaká patra. Běžně zmiňovaný průjezdní palác v čele horního hradu také nelze doložit. Celkem rozsáhlý výzkum této plochy odkryl pouze chaotickou změť torzálně dochovaných konstrukcí z různých období. Zřejmě zde žádný palác nikdy neexistoval. Prostranství v těsném sousedství bergfritu obsahovalo pouze provozní objekty (kuchyně, pec, aj.), které byly v čase radikálně měněny. Také představa o nezakrytém mezibraní 3. a 4. brány padá. Masivnost dochovaných zdí spíše svědčí o rozměrné průjezdní věžové bráně. Prvek zabezpečení předbraní označovaný T. Durdíkem jako francouzský châtelet (tento termín francouzská kastelologie ani nepoužívá) nelze doložit. Hrad byl v pokročilém 15. století dále přestavován a modernizován. Severovýchodně nad hradem byla postavena předsunutá bašta jako reakce na zvýšené nebezpečí obsazení návrší nepřátelskou dělostřelbou. Z ní se dochoval pouze neuzavřený oválný příkop s vyhozeným valem. Podobu ani konstrukci této bašty zatím neznáme. V téže době vznikl pod hradem mlýn, v jehož sousedství byly rozeznány pozůstatky šalandy. Za jedné z posledních přestaveb byla zrušena střední flankovací věž na severní straně dolního hradu, patrně z důvodu vestavby nového rozměrného objektu. Pro toto období je vytvořena předkládaná vizualizace. Hrad Týřov je bezesporu mimořádně zajímavý svoji neobvyklou skladbou obranných prvků, ale za současného stavu poznání, jej nemůžeme nadále považovat za čistý a nezprostředkovaný import z Francie. I přes dlouholetý výzkum Týřova před námi stále stojí mnoho nesnadno zodpověditelných otázek.

Комментарии

Информация по комментариям в разработке