Mučivá poprava nelítostné dozorkyně z Ravensbrücku a Osvětimi - Elisabeth Lupka - 2. světová válka

Описание к видео Mučivá poprava nelítostné dozorkyně z Ravensbrücku a Osvětimi - Elisabeth Lupka - 2. světová válka

...V březnu 1943 byla Lupka přidělena do koncentračního tábora Osvětim-Březinka v Němci okupovaném Polsku, kde pracovala jako bloková dozorkyně.
Osvětimský komplex se od ostatních nacistických vyhlazovacích táborů lišil tím, že zahrnoval koncentrační a pracovní tábor a také velké plynové komory a krematoria v Březince vybudované pro masové vraždění evropských Židů.

Odhaduje se, že v letech 1940-1945 deportovaly SS a policie do táborového komplexu Osvětim nejméně 1,3 milionu lidí. Z těchto deportovaných bylo přibližně 1,1 milionu lidí zavražděno.

Židovští deportovaní, kteří přijeli do Osvětimi-Březinky, byli okamžitě podrobeni selekci. V rámci svých táborových povinností ji obvykle prováděl osvětimský zdravotnický personál. Účelem selekce bylo určit osoby, které nebyly schopny práce. Takové osoby považovali příslušníci SS za neužitečné jedlíky, a proto je vraždili. Když do Březinky dorazily transporty Židů, zdravotnický personál tábora vybral některé práceschopné dospělé osoby, které pak v koncentračním táboře vykonávaly nucené práce. Ti, kteří nebyli vybráni na práci, mezi nimi děti a staří, byli zavražděni v plynových komorách.
Všechny viditelně těhotné ženy a matky kojenců a malých dětí byly po příjezdu poslány do plynových komor. Josef Mengele to zdůvodnil takto: "Když se narodí židovské dítě nebo když žena přijde do tábora už s dítětem. Nevím, co s dítětem dělat. Nemohu dítě pustit na svobodu, protože už nejsou žádní svobodní Židé. Nemohu dítě nechat v táboře, protože tam není žádné zařízení, které by dítěti umožnilo normální vývoj. Nebylo by humánní poslat dítě do pecí, aniž bych umožnil jeho matce být u toho a být svědkem jeho smrti. Proto posílám matku a dítě do plynových komor společně."

Táboroví lékaři v Osvětimi a v dalších koncentračních táborech prováděli také pravidelné selekce v táborových ošetřovnách a barácích. Tyto selekce prováděli proto, aby identifikovali vězně, kteří byli zranění nebo příliš nemocní či zesláblí na to, aby mohli pracovat.
Elisabeth Lupka se také účastnila výběru vězeňkyň, které byly posílány do plynových komor. Tyto selekce probíhaly každý týden během generálních nástupů, kdy se vězeňkyně musely svléknout do naha bez ohledu na počasí. Lupka osobně vybírala, kdo zůstane a kdo bude zlikvidován, a stala se tak paní nad životem a smrtí osvětimských vězeňkyň.

V Osvětimi-Březince měla pověst zvrácené sadistky, proslulé bitím žen i dětí, často bezdůvodným. Elisabeth Lupka byla známá svou krutostí, ráda vězně mučila bičem a pak je posílala do plynových komor.

V lednu 1945 mohli vězni i dozorci slyšet Rudou armádu bojující s Němci jen několik kilometrů od Osvětimi. V důsledku toho zahájily jednotky SS závěrečnou evakuaci vězňů z osvětimského táborového komplexu a pochodovaly pěšky směrem do vnitrozemí Německé říše. Těmto nuceným evakuacím se začalo říkat "pochody smrti". 60 000 vězňů bylo nařízeno pochodovat z osvětimských táborů na západ a tisíce dalších byly v táboře zabity ve dnech před zahájením těchto pochodů smrti. Lupka zůstala v táboře až do poslední evakuace na začátku ledna 1945 a doprovázela pochod smrti nejprve do Vladislavi, ležící 63 kilometrů západně od Osvětimi, a později do Ravensbrücku. Dozorci SS zastřelili každého, kdo zaostával nebo nemohl pokračovat. Vězni při těchto pochodech trpěli zimou a hladem. Odhaduje se, že během evakuačních pochodů z Osvětimi zemřelo až 15 000 vězňů.

6. června 1945, měsíc po skončení 2. světové války v Evropě, byla Elisabeth Lupka zatčena spojeneckými vojsky a poslána do internačního tábora. O tři roky později, 6. července 1948, stanula po dlouhém vyšetřování před krakovským soudem pro válečné zločiny a čelila obviněním, která souvisela především se špatným zacházením s vězni a jejím podílem na výběru vězňů určených do plynových komor. Lupka byla shledána vinnou a 8. ledna 1949, ve věku 46 let, byla popravena.

Poprava byla vykonána v 7 hodin a 5 minut ráno ve věznici Montelupich v Krakově oběšením s krátkým shozem. Při tomto způsobu oběšení, kdy tělo nepadá z příliš velké výšky, nastalo trýznivé umírání uškrcením, které trvalo dlouhých 10 až 20 minut.
Její tělo bylo poté převezeno na lékařskou fakultu Krakovské univerzity, aby sloužilo studentům medicíny ke studiu anatomie.





Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.

► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:    / @worldhistoryvideoscz  

#ww2
#historie
#dejiny
#worldwar2
#holocaust
#holokaust

Комментарии

Информация по комментариям в разработке