...Therese Brandl osobně vybírala, kdo zůstane a kdo bude zahuben, a stala se tak vládkyní nad životem a smrtí osvětimských vězeňkyň. Vězni museli stát v pozoru, a pokud se pohnuli nebo nestáli rovně v řadě, Brandl je kopala a bila tak silně, že takoví vězni často umírali. Jak vypověděl jeden z přeživších holokaustu, téměř každý takový nástup skončil několika mrtvými.
Brandl byla v práci tak úspěšná, že v létě 1943 dostala od Říše medaili za její "dobré vedení" v táboře.
Dne 27. ledna 1945 dorazila do osvětimského komplexu 60. armáda 1. ukrajinského frontu Rudé armády, pod vedením maršála Ivana Koněva. Jak postupovali, odkrývali děsivou realitu tábora a jeho krutosti. Vojáci Rudé armády objevili důkazy masového vraždění, plynové komory, krematoria a vyhublé a traumatizované přeživší. Odhaduje se, že v letech 1940-1945 bylo do Osvětimi deportováno minimálně 1,3 milionu lidí a z nich bylo nejméně 1,1 milionu zavražděno.
V době osvobození Osvětimi již Therese Brandl sloužila v Mühldorfu, což byl pobočný táborový komplex koncentračního tábora Dachau, kam přišla v listopadu 1944.
Tábory v Mühldorfu byly zřízeny za účelem zajištění pracovních sil pro podzemní zařízení k výrobě Messerschmittu 262 - německého stíhacího letounu a bombardéru, který byl prvním provozuschopným a masově vyráběným bojovým letounem s proudovým motorem na světě.
Podmínky v komplexu Mühldorf byly neutěšené. Na podzim roku 1944 provedly dozorci SS v Mühldorfu "selekce" a deportovali stovky nemocných a postižených vězňů do plynových komor v Osvětimi. Odhaduje se, že více než polovina zde držených vězňů zahynula po deportaci do vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince nebo zemřela na místě na následky přepracování, nemocí nebo týrání nebo byla zastřelena. Vězni v mühldorfských "lesních táborech V a VI" byli ubytováni v hliněných chatrčích, barácích částečně zahloubených do země se střechami pokrytými zeminou, které měly tyto stavby zamaskovat před leteckým průzkumem Spojenců. Vězni často pracovali 10 až 12 hodin denně, tahali těžké pytle cementu a prováděli další náročné stavební práce.
Koncem dubna, kdy se k táborům přiblížila americká armáda, SS násilně evakuovala asi 3600 vězňů z tábora na pochody smrti.
Dne 27. dubna 1945 Brandl uprchla z Mühldorfu a ukryla se v bavorských horách v Německu, protože věděla, že by musela pykat za zločiny, které během války spáchala.
O čtyři měsíce později, 29. srpna 1945, byla zatčena americkou armádou a poslána do zadržovacího tábora, kde čekala na výslech. Nakonec byla předána polským orgánům a spolu s dalšími 40 osvětimskými pracovníky strávila několik týdnů ve věznici Montelupich v Krakově, kde čekala na verdikt polského Nejvyššího národního tribunálu. Ve vězení sdílela Therese Brandl celu s Marií Mandl, nechvalně proslulou Bestií z Osvětimi.
V cele vedle Therese Brandl a Marie Mandl byla vězněna Stanisława Rachwałova, polská vězeňkyně, která přežila Osvětim, kde spadala právě pod Marii Mandl. Rachwałova byla zatčena poválečnými komunistickými úřady v Polsku jako "protikomunistická aktivistka" a odsouzena k trestu smrti. Rachwałova vzpomínala jak jí několik dní před vynesením rozsudku Nejvyššího národního tribunálu nařídili, aby se vykoupala společně s Therese Brandl a Marií Mandl: odpoledne jsme byli svolány ke koupeli. Přes tekoucí vodu a oblaka páry jsem nespouštěla oči z Němek. Najednou jsem si všimla, že se ke mně dvě z nich pomalu blíží. Mandl byla první a Brandl ji těsně následovala. Zmocnil se mě strach z minulosti a zanechal mě vyděšenou a bezbrannou. Tam stála bývalá bestie z Osvětimi, Maria Mandl, jen dva kroky ode mě - mokrá, malá a pokorná, po tváři jí stékaly slzy. Mluvila pomalu, zápasila se slovy, lapala po dechu, přesto to bylo zřetelné: ‘’Ich bitte um Verzeihung" (Žádám o odpuštění). Brandl, která stála za ní, nekontrolovatelně plakala. Plakala jsem s nimi. Vzala jsem jejich natažené, prosící ruce a řekla: Jménem vězňů vám odpouštím. V tu chvíli se obě vrhly na kolena a začaly mi líbat ruce".
Tváří v tvář smrti dala Therese Brandl její bývalá vězeňkyně odpuštění za její hrozné zločiny, ale ani to jí nepomohlo uniknout spravedlnosti.
Dne 22. prosince 1947 odsoudil polský Nejvyšší národní soud v Krakově Therese Brandl k trestu smrti oběšením.
Brandl byla oběšena 24. ledna 1948, jen několik dní před svými 46. narozeninami.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: / @worldhistoryvideoscz
#historie
#dejiny
#holocaust
#ww2
#holokaust
Информация по комментариям в разработке